Vozíček máme v užívání už dva a půl roku a tak jsem se rozhodla napsat naše zkušenosti s ním. Výběr tohoto vozíku jsme samozřejmě dlouho zvažovali, nechali jsme si ho firmou předvést a během předvádění nebo i na veletrhu pomůcek ho aspoň pár minut vyzkoušet. Pro Kubíka se nám jevil jako vhodný, protože má možnost naklonění tzv. hydrauliku, kvůli které jsme tento vozík více méně pořizovali. Celkově vypadá kompaktně, není mohutný ani široký, snadno ovladatelný. Upřímně jsme z něho byli velmi nadšení. Píši byli, protože ač nerada tak musím uznat, že nyní už z něho tak nadšení nejsme, bohužel. Člověk zjistí nedostatky až používáním, což před pořízením nemá možnost vyzkoušet. Opravdu se během těch pár minut zkoušení nic nezjistí, až v "ostrém" provozu se pozná jestli vyhovuje nebo ne.

Hned při převzetí mě zarazilo, že člověk, který nám vozíček dovezl o něm v podstatě nic nevěděl, ani pořádně neukázal jak se vše upravuje a jak si vozíček nastavit přímo pro Kubíka, nevěděl ani jak se skládá. Chyběl i český návod k vozíčku, který mi nakonec po několika urgencích z firmy poslali poštou. Vozíček jsme si tedy nastavovali sami a teda žádná sranda to nebyla. Vozíček má spoustu možností nastavení a vybrat pro Kubíka ten správný nám dalo pořádně zabrat. Postupně jak jsme vozík používali tak jsme přicházeli na různé zádrhely a neřešitelné situace.

Například hydraulika, kvůli které jsme vozíček hlavně pořizovali, se vůbec nedá použít při jízdě vozíku, protože když se vozík nakloní tak područky, které jsou na něm připevněny se tak svojí zadní částí dostanou přímo na kolo a tím je znemožněno jejich otáčení a tím pádem jakákoliv jízda! Naklonit se dá, ale jen když vozíček stojí, což je nám k ničemu, viz. foto 1 a 2. Jelikož Kubík sám nesedí tak jsme mu chtěli nakloněním při jízdě ulevovat v sedu.

Dalším docela velkým zádrhelem bylo používání vozíčku ve škole v lavici. Aby Kubík mohl s vozíčkem zajet k lavici tak se museli oddělávat područky, které jsou prostě vyšší. Když zůstali na vozíku tak Kubík nemohl pracovat na stole, když se zvýšil stůl, aby se tam vozíček vlezl tak taky nemohl Kubík pracovat, protože byl stůl moc vysoko a nedal na něj ruce. Takže každé ráno a pokaždé když Kubík ve škole pracoval v lavici tak jsme museli napřed odepnout bočnice, protože přes ně se područky oddělat nedají, poté vytáhnout úplně područky, znovu zapnout bočnice a potom teprve Kubík mohl zajet do lavice. Toto vše se dělo několikrát za den a obdivuji paní učitelky, že s tím měli takovou trpělivost.

Abdukční klín - tak ten nás taky už pěkně potrápil. Vozíček nám přivezli v prosinci takže v zimních měsících se jevil jako v pohodě. Postupně jak se oteplovalo a nosilo se čím dám méně oblečení na nožkách tak jsem si začínala všímat mírných modřinek na vnitřních částech Kubíkových kolenech.
Po několika pátráních jsem přišla na to, že tyto modřinky mu způsobuje právě abdukční klín, který je tady řešen tvarově do trojúhelníku, který je pomocí železných "tyček" připevněn k vozíku (foto 3). Je sice potažený tenkou koženkou, ale právě v těch místech kde má Kubík kolena začínají už jen ty železné tyčky. Jelikož je Kubík spastik tak je toto řešení pro něho zcela nevhodné, protože často kolínka stíská k sobě. A tak jsem se rozhodla kontaktovat firmu s žádostí o úpravu a to změnu abdukčního klínu a při té příležitosti jsem si požádala i o blatníky, které jsem chtěla vyměnit za ony područky, aby se už ve škole nemuseli stále oddělávat, prostě mi došla trpělivost. Po kontaktování mi bylo sděleno, že vše je možné, ale nejprve nám oni vystaví předběžnou fakturu na základě které nám neurolog vypíše poukaz pro zdravotní pojišťovnu a poté budeme čekat jestli nám úpravy vozíčku ZP schválí. Toto vše jsem začala vyřizovat v lednu. Jelikož nemáme neurologa v místě bydliště tak jsem vypsaný a pojišťovnou schválený poukaz měla k 1.3.2010. Ihned jsem kontaktovala firmu a na její žádost jsem poukaz poslala na jejich adresu, která měla zajistit dodání dílů. V dubnu nám byl nový abdukční klín i blatníky namontované. Klín byl příšerně vysoký a nezdál se mi už při montování, blatníky byly nějaké chatrné, dotykem se hýbaly a jedna strana od kola odstávala. Myslela jsem si, že už máme s úpravami vozíku na nějakou dobu klid, ale opak byl bohužel pravdou. Klín byl opravdu moc vysoký a vznikla tam mezera mezi klínem a sedátkem vozíku takže v podstatě Kubík při sedu pod něj tlačil kolena a jelikož klín měl ze spodní strany docela ostré železné hrany, ke kterým byly opět přidělány ty železné tyčky tak se scénář opakoval znova. Takže opět volat technika, který si pro klín v květnu přijel, změřil si ho a odvezl s tím že se sníží a opět ho přijede namontovat. V srpnu jsem se dotazovala co je s upraveným klínem a bylo mi sděleno, že v nejbližší době k nám přijede technik a klín namontuje. Načež už mi došla trpělivost a žádala jsem zaslání klínu poštou v balíčku, že si ho namontuji sama, takže na konci srpna jsem se upraveného klínu konečně dočkala. Od ledna kdy se to začalo vyřizovat docela hezky dlouhá doba! A ještě perlička na konec, klín vydržel pouze asi 2 měsíce, potom se jedna železná tyčka ulomila a byl nepoužitelný, foto č.4. Opravený byl totiž tak, že obě tyčky byly přeříznuty, pak zkráceny a potom k sobě opět přidělány. A tato "úprava" trvala skoro 3 měsíce! Od té doby jsem technika už nekontaktovala, Kubík má zpátky trojúhelníkový abdukční klín, který je obalený molitanem, připevněný suchým zipem a železné tyčky jsou omotané také molitanem a následně oblepeny černou páskou. Vzhledově nic moc, ale účel to plní.

Blatníky od kterých jsem si toho hodně slibovala nakonec sice účel splnily, ale jinak škoda mluvit. S blatníky se Kubík do lavice už vešel, ale svůj účel teda moc neplnili. Kubík jak neměl područky tak si ručky opíral o ty blatníky, což mělo za následek brzdění po kolečkách nebo špinavé rukávy při jízdě. Navíc opravdu jeden blatník neustále odstával od kola takže jsem se ho snažila různými úpravy přinutit, aby byl blíže kola, neustále jsem šroubovala, nasazovala, vypokládala a nakonec jsme zjistili, že jsou blatníky špatně nasazené a mají být obráceně!

Oddělávací bočnice mají Kubíkovi zabránit, aby přepadával ze strany na stranu, protože sám sedět neumí. Nastavit je tak, aby Kubík seděl opravdu rovně je zcela nemožné. Mají různé záhyby, kterými se má docílit přesného zakřivení, ale jelikož se musí nastavit na pevno tak zcela nesedí. V zimě má Kubík ještě na sobě bundu, takže po vyslečení už jsou bočnice volné a nedá se to stále upravovat a nosit sebou denně třeba do školy imbusáky a neustále šroubovat. Navíc nechápu jejich mechanismus, aby se bočnice oddělala tak se musí zespodu zatlačit a tím bočnici nadzvednout, pootočit a díky takovému olůvku opět zasadit dozadu. Při pohybu zpět opět zatlačit, nadzvednout a nasadit zase dopředu. Zasekávají se díky tomuto "olůvku"(foto č.5), které tam ale není napevno takže se tímto neustálým nadzvedáváním posunuje a když se posune moc tak může prostě vypadnout a pak už bočnici nejde zaaretovat (foto č.6), ale jen tam tak visí. Tomuto posouvání jsem si všimla velice brzo, protože se nám při jedné procházce stalo, že "olůvko" opravdu vypadlo. Bez něho je vozík pro Kubíka nepoužitelný, protože by se z něho na jednu stranu převrátil. Naštěstí jsme ho našly. Takže od té doby každý den před školou, po škole, před procházkou, po procházce, prostě při jakémkoliv použití vozíku toto "olůvko" kontroluji. V případě posunutí na stranu ho vracím doprostřed. No co k tomu dodat :-(.

Vzhledem k tomu jak jsem psala, že bočnice nejdou dát úplně na tělo tak je jasné, že když dítě samo nesedí tak se nakloní vždy na jednu stranu, prostě přepadne. Kubík víc používá levou ruku takže vždy je tak trochu nakloněný doprava. A tak se jednoho dne, přesně 2 roky používání, to znamená po záruce, stalo, že se pravá bočnice úplně vylomila, foto č. 7 a 8. Myslela jsem si, že vzhledem k velké váze vozíku je konstrukce dělána opravdu z kvalitních materiálů a že se něco takového nemůže stát. Ovšem po ulomení jsem zjistila, že se jedná o hliník, který se tak nějak i s nasazenou bočnicí na něj odloupnul a ulomil. Jak už jsem psala tak bez bočnice prostě nejde vozík používat, tak jsem rychle kontaktovala technika, jestli by to šlo co nejrychleji spravit. Samozřejmě mě bylo sděleno, že je po záruce a že by byl stejný postup jako při úpravě vozíku, takže opět si nechat vypsat poukaz od neurologa, opět si ho nechat schválit, poté opět zaslat na firmu, která objedná díl a potom tak za několik měsíců bych se mohla dočkat opravené bočnice! Na dotaz na čem budu syna tu dobu vozit samozřejmě nic, zapůjčení jiného vozíku nejde. Takže jsem to odmítla a narychlo zjišťovala u známých jak by to šlo opravit. Nakonec nám bočnici připevnil jeden známý a připevnil ji pořádně dílem z nerezu. Já musela narychlo než byla bočnice spravená upravovat naše předešlé zdravotní golfáče, aby mohl Kubík jezdit do školy a na rehabilitace.

Ještě ke všemu je vozík opravdu hodně těžký. Váhu jsme sice znaly už před pořízením a byli jsme s ní smíření, protože nejvíc váží ta hydraulika a právě kvůli ní jsme vozíček pořizovali, ale vzhledem k tomu, že se vlastně vůbec nedá používat, tak mě ta váha docela dost vadí.

Jízdní vlastnosti vozíku jsou naprosto dobré, jezdí se s ním dobře. Jelikož je takový menší a kompaktní tak se s ním i všude projede. Celkově jsme z něho ale zklamaní :-(.