z toho si nic nedělejte. Prostě některé děti jsou na tom tak, že si s nimi nikdo neví rady. V našem případě,(ačkoliv míra postižení naší Kačky se se Sofinkou nedá srovnávat) je to podobný, každý doktor nebo terapeut se nás rád zbaví. Každý, když si v lék. zprávách přečte co máme za sebou, nechce s námi nic mít a hnali by nás do Prahy s každou banalitou.
Ale jinak profesionální to od paní Valové nebylo. Samozřejmě je jasné, že i Sofinka potřebuje cvičit aby neměla spastické svaly a určitě to cvičení i zlepšuje trávení a další věci. Nechápu, že Vás nechtěla nejdřív ani vidět. Pokud by přiznala, že si na to netroufá, protože nemá zkušenosti, dalo by se to pochopit. No, na řeči se vykašlete. Je jasné, že chcete pro svoji holčičku to nelepší a určitě se naučíte s ní i cvičit.
S pozdravem Alena s Kačenkou. P.S. Dejte za nás velkou pusinku Sofince. Je moc krásná. A že nevidí a neslyší, no kdo ví, jak vnímá tento svět, určitě vnímá a ví víc než si cizí lidé myslí.

No,co vím já!Tak paní Vallová byla z vašeho telofonu dost špatná!Vím,že jsem Vám na ni dávala odkaz asi před rokem!My k ní přešli v 5 měsících a to už měl Honzík zafixovaný špatný pohyby!A ona nám HOOOOdně pomohla!Ale ve 2 letech....možná kdyby jste jí zavolala dřív..vzala by vás!Každý má zkušenosti jiné,důležité je,aby vám nová rehabilitace pomohla!Mějte se hezky :o) a hodně zdravíčka!

Vážená paní jsem velice zklamaná z Vašeho sdělení do éteru.Po Vašem zakončení telefonátu jsem byla v naprostém šoku.Jak si můžete dovolit mě osočit,že nejsem dobrá matka?Nikdy jsem nešla se svým soukromým na veřejnost,ale Vy jste mě doslova donutila.Věřte mě,že přesně vím co cítíte a prožívate,ale také vím co budete prožívat za 10,20 a 30 roků.
Poprvé díky Vám zveřejňuji svoje soukromí,ale Vy jste mě k tomu svoji samolibostí donutila.Mám 32.letého postiženého synka.Je těžky kvadruspastik a od 8.roků má epilepsii.V této době jsem se spojila s nenahraditelným panem profesorem Vojtou a začala jsem se synem RS.Věřte mě,že byl perfektně stimulován,ale na nohy jsme se nedostaly,i kdy ve 2.letech chodi perfektně v chodítku,ve stoje jsme čuraly u plotu,za ručičky jsme chodily,jezdil na šlapacím autíčku.A dnes je nám 32.roků,máme degenerativní změny,spamy,hypotrofii svalstva,zkrácené svaly a je zcela odkázán na 24hodinovou péči.Na vozíček ho musíme posadit.Rehabilitaci jsem do roku 1980 dělala pouze u dospělých.Po zkušenosti s vlastní synem jsem RS prováděla u dětí i když jsembyla se synem doma.První dvojčata,které jsem cvičila dnes mají 33 roků a obě chodí i když Katka je slepá.Jelikož jsme Martina měli po 10 letech po prvním synovi/který má dnes 42 roků a je zcela zdráv/tak jsem se začala zajímat o RS a dobrovolně o víkendech jsem navštěvovala kurzy,které vedla paní Klémová,která spolupracovla s profesorm Vojtou.Bohužel se mě narodil syn a po komplikovaném porodu jsme měly DMO kvadruspastickou formu.Na něm jsem se dokonale naučila Vojtovu metodu.Trvalo mě 11 roků než jsem pochopila podstatu stimulace a řeknu Vám,že to byl zázrak.Samořejmě 11 roků jsem se neustále vzdělávala.Dnes vystudují a je jim vše jasné.
Vážená paní pokud se nepletu tak Němcová nejsem ani úžasná,ale jsem sakra dobrá matka.A6 prožijete to co já potom to pochopíte.Ve svém příspěvku jste si pozměnila dle sebe hovor,ale to mě netíží.Je to ve Vaší situaci přiměřené.Jenom Vás prosím nekopejte kolem sebe.Nejsem ani úžasná ani opravdu bůh,ale myslím si,že pokud jsem nepomohla tak neublížila.Pokud byste mě požádala,abych se na Sofinku podívala a nezačala větou jak jsem úžasná dopadlo by všechno jinak.Jsem totiž na lichotky docela alergická.Nikdy jsme se fyzicky nesetkaly,proto Vás žádám o dvolání tak tvrdé kritiky. Děkuji a přeji Vám jen to nejlepší a hlavně pevné zdraví a pevné nervy. s Pozdravem Vallová Emilie
Nemám ráda zakuklení.Při této příležitosti přeji všem maminkám postižených dětí velkou dávku trpělivosti,pevné zdraví a málo slz./Moje slzy se zastavily po 9 letech mého postiženého syna/