Kvůli lepší přehlednosti a úrovni tohoto webportálu dodržujte prosím tato pravidla.

Syndrom frax

Ahoj,

já jsem se právě před pár dny dozvěděla, že syn mého přítele má frax, bohuzel:-( jsou mu 4 roky a clovek by vubec nerekl, ze je neco v neporadku....bohuzel trvalo dlouho nez se na to prislo...pritel se rozhodl, ze se chce o prevazne o syna starat on sam a by bylo lepsi, kdybychom se rozesli....coz mne samozrejme hodne ranilo....vubec nevim, co delat. Vim jen, ze je velice rozhozeny a smutny, jeho byvala ma sice syna v e sve peci, ale on se snazi, co muze a nechce ho opustit, take si dava za vinu, ze to ma od nej...a ze uz tedy neche zadne deti...ja chci rodinu...pokud vim, prenasecem, narodi-li se chlapec je matka...prosim o radu, co delat?


Komentáře

Poradit s chlapečkem vám nemůžu,

neznám více než je možno přečíst na internetu, ale pokud máte svého přítele ráda, asi nejvíce mu pomůžete, když mu umožníte, aby byl se svým synem. Rozhodl se proto sám, chce být s ním a věnovat se mu, na vás je, abyste mu to ulehčila. Chcete dítě, chcete rodinu, ale on by byl s vámi jen napůl, stále by ho to táhlo k synkovi.

Ano, já vím, jak je věc

Ano, já vím, jak je věc závažná a že přítel se chce a musí starat o syna...ale já mu nikdy nedávala na výběr, chtěla jsem mu být jen oporou..a stát při něm...není možno založit rodinu novou a zárověň se starat o synka? Já nevím, myslím, že ano, i když je tp samozřejmě velice náročné....ale máte-li na druhou stranu člověka rád, snažíte se o obojí, není tomu tak?

Mám zkušenosti a vím, že

Mám zkušenosti a vím, že starat se plně o dvě rodiny prostě nedá. To není jen ho občas vzít k vám, ale být u dítěte vždy, když je třeba. A pokud byste měli společného potomka, vždy by u jednoho z nich chyběl. Věř, teď se ti to zdá řešitelné, ale až by odcházel zrovna ve chvíli, kdy ty bys myslela, že je důležité, aby byl s vámi, pochopila bys. Je otázka, jak moc chce být platný při péči o chlapečka, pokud myslel jen občasné návštěvy, je zbytečné, aby se s tebou rozcházel, pokud ovšem myslí skutečnou péči, se vším všudy, je pravda to, co jsem již napsala.

Děkuji za Váš příspěvek, je

Děkuji za Váš příspěvek, je pravda, že zkušenosti s něčím takovým vůbec nemám a jsem optimisticky naladěný člověk, tak si říkám, že vždy existuje nějaké řešení, ale synek je pro něj vše, situace se má tak, že bydlí se svojí bývalou manželkou v jednom činžovním domě, každý má svůj byt a o dítě se starají společně. Přítel pracuje z domova a je velice zaneprázdněný, chlapeček je pak u své maminky, když ona je v práci, stará se o něj on. Je mi jasné, že kdybychom spolu měli rodinu, že by to bylo vše na mně....rozgodnutí, zda do toho jít či ne....je jen na mně, to určitě, určitě by to bylo mé dobrovolné rozhodnutí....

To

možná nahrává i vám, že mají bydlení přes chodbu, ovšem za situace, že vás, jako partnerku svého bývalého muže vezme i maminka chlapečka a nebude dělat naschvály. Dejte příteli čas, ve kterém si i vy ujasníte, jestli je tento vztah to, co hledáte, protože péče o chlapečka by ve velké míře zasáhla i do vašeho života.

Názor genetika

Než jsem odešla na mateřskou, byla jsem genetička, takže Vám spíš můžu napsat něco z této stránky. Syndrom fragilního X chromozomu "zdědil" syn Vašeho přítele opravdu od své matky. Syndromů fragilního X je několik typů a liší se i klinické projevy. Nemusí to být až tak strašné. Ono se stanovením diagnózy je to složitější - diagnóza je vlastně něco pro lékaře, fyzioterapeuty a podobně. Mohou potom lépe předpovídat, jaké pokroky může dítě dělat a co je nejspíše mimo jeho možnosti. Mohou rodiče informovat o tom, co speciálního bude dítě nejspíše potřebovat. Každá nepříznivá diagnóza - zvláště ta definitivní, jako je třeba genetická vada - rodiče zasáhne a trvá to určitou dobu, než se s tím srovná. A v průběhu té doby může říci napáchat spoustu věcí, které by ho bez znalosti diagnózy ani nenapadly. Myslím si, že Váš partner potřebuje především pomoc dobrého psychologa, který má zkušenosti s reakcemi rodičů na tyto situace. Až se Váš partner s věcí srovná, možná bude vidět všechno jinak.

Milá Jitko, děkuji za Vaši

Milá Jitko,

děkuji za Vaši odezvu a Váš příspěvěk, určitě si toho cením. Snažím se toho zjistit co nejvíce a pomoci mu, seč mohu, vím, že potřebuje mnoho času se s touto myšlenkou srovnat...a určitě i on sám bude potřebovat pomoc odbornou.
Čas snad vše vyřeší.

Ahoj Dano, já to vnímám

Ahoj Dano,
já to vnímám trochu jinak, chápu že je teď váš partner rozhozený a rozhodnutý se starat o syna sám,ale až se všechno usadí a uklidní, zjistí,že být na syna sám je mnohem těžší než být s někým. bude potřebovat podporu, pomoc, někoho s kým to může probrat a koneckonců bude potřebovat partnerku,se kterou může žít. Ono není dobré se pro dítě totálně obětovat, ať zdravé nebo nemocné,nakonec to skončí totálním vyčerpáním. Bude potřebovat z péče vypadnout, odpočinout si.
Možná teď vnímá,že nelepší by bylo se s vámi rozejít, možná i kvůli vám,že vás nechce zatahovat do svých problémů,ale v budoucnu mlže být všechno jinak.

já bych se taky zamyslela nad tím co chcete vy, jestli být s ním i za cenu toho, že společný život bude obnášet péči o nemocné dítě (nevím přesne co frax obnáší),jak moc se chcete v péči angažovat, jestli na to máte, být v takovém vztahu další roky.
To že je jedno dítko nemconé bych určitě neviděla jako překážku k tomu mít s ním další, obzvlášť když riziko této nemoci je u vás minimální.

Dala bych tomu hlavně čas a pkud o něj stojíte ,tak mu dejte jasně najevo,že tu jste pro něj kdykoliv, že mu dáte čas si vše srovnat a že s váma může počítat.

Děkuji

Krystalex,

děkuji za Váš mail.....máte pravdu, až se vše ustálí, možná změní i svůj názor....ale popravdě v to už moc nevěřím...:-(( Myslím, že se rozhodl, že už žádnou partnerku nechce...bohužel to zašlo až do takových krajností, že teď vůbec nereaguje....
Sama jsem hned udělala to, že jsem mu řekla, že ho chci podporovat a být tu pro něj....když bude potřebovat, kdykoliv se může ozvat, ale chlapi to málokdy udělají...
Takže čekám a čekám.....

Snad se vše brzy vyřeší.

Dani,

ještě mu dejte čas. Chlapům někdy v takovýchto životních situacích dost trvá, než si ujasní co vlastně chtějí. Určitě přijde na to, že je dobré mít vedle sebe někoho, o koho se může opřít. Pokud máte jasno v tom, že i vy jste připravená na všechny těžkosti, které takový partnerský vztah přináší, buďte trpělivá. Druhá možnost je zeptat se ho a chtít na rovinu vědět jak se věci mají, jestli jen potřebuje čas, nebo rezignoval a skutečně partnerku nechce. Přeju trpělivost a pevné nervy.

Dekuji Aleno, ano, mate

Dekuji Aleno,

ano, mate pravdu, myslim, ze nejlepsi bude se ho primo zeptat a vedet, jak se veci maji, abych tu necekala vecnost:-(
Dekuji.

Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.