Kvůli lepší přehlednosti a úrovni tohoto webportálu dodržujte prosím tato pravidla.

Syndrom Dravetové

Toto téma tu bylo už trošičku načaté v jedné diskuzi, ale zajímalo by mě více informací.
Jedná se o poměrně vzácný epileptický syndrom, je o něm málo informací.
Můj čtyřletý syn Tomášek má syndrom Dravetové - dle doktorů. Mě se to moc nezdá a prosím o Vaše rady a zkušenosti s tímto onemocněním.
Popis našeho průběhu: tento syndrom začíná v kojeneckém věku febrilními křečemi. Tomáš nikdy febrilní křeče neměl. Poprvé se u něj epileptický záchvat objevil ve třech letech - z plného zdravý. Postupně se začaly nabalovat různé druhy záchvatů, celkem měl asi 5 druhů. Ze začátku převládaly velké, křečové záchvaty, později začaly převládat myoklonické záchvaty-poklesy, prudké pády. Tyto myoklonické záchvyty u Toma vyústili ve status, kdy musel být uveden do thiopentalového kóma.
Ze začátku se toto onemocnění chovalo tak, že Tomovi bylo pár dní hodně moc špatně, měl tak 25 velkých záchvatů a neustávající myoklonie. Pak se nasadil nový lék a Tomovi bylo pár dní dobře, ale pak se vše zhroutilo, takto se to neustále opakovalo, až do zmíněného komatu. Poté musel mít Tomáš centrální katetr a 24 hodin denně mu bylo podáváno Dormicum v obřích dávkách (až 5,5mg/hod), tím se nemoc dařilo trošičku držet pod kontrolou, ale záchvaty tu byly pořád.
Nakonec se Toma podařilo kompenzovat (tak na 95% - má teď jeden záchvat za 20 dní) ketogenní dietou a lékem s účinou látkou Stiripentol (Diacomit - dováží nám ho z Francie). Momentálně čekáme na výsledky vyšetření SCN1A genu, který bývá u syndromu Dravetové často zmutovaný.
Zajímalo by mě, jak se nemoc projevuje u Vašich dětí, kde Vám dělali vyšetření SCN1A genu a jak dlouho jste čekali na výsledek, jsou Vaše děti kompenzované, nebo na jaké kombinaci jsou. Tom je na výše zmíněném Diacomitu, Orfirilu a Frisiu. Jinak vyzkoušel už kolem 10-ti druhů jiných léků, ale vše bylo bez odezvy. Také by mě zajímalo, pokud berete příspěvek na péči, jaký stupeň Vám přidělili. Tomá má třetí stupeň. Kvůli velkému množství záchvatů má spastickou paraparézu, špatně drží rovnováhu.

Děkuji za odpověď, Hanka


Volby prohlížení komentářů

Vyberte si, jak chcete zobrazovat komentáře a klikněte na „Uložit změny“.

prof. Dravetová

Milá Hanko,
Martínek byl do 2 let naprosto zdravý kluk. Pak jednoho dne odpoledne upadl do bezvědomí a byl v něm 3 měsíce. Od té doby má těžkou farmakorezistentní epilepsii s polymorfními záchvaty. Tragický epi status se opakoval ještě jednou, a to v jeho 4 letech. Jako lékařka jsem se i já snažila zjistit, co synovi je. Vím (a zjistila jsem to až ex post), že v oněch 2 letech měl Martin nejspíše herpetickou mozkovou infekci, protože v mozkomíšním moku z ataky byly prokázány viry herpes simplex. Nicméně řada příznaků pro syndrom Dravetové svědčila a svědčí, proto jsem na přelomu let 2005/2006 zkontaktovala v Marseille paní prof. Dravetovou, zaslala jí veškerou Martinovu dokumentaci včetně EEG a MRI v elektronické formě a poté jsem jí v Marseille i navštívila (bez Martina ovšem). Paní profesorka řekla, že se o sy Dravetové u mého syna nejedná. Blbé je, že asi 3/4 roku má teď syn světloplachost, přímé sluneční světlo mu provokuje záchvaty, což se u Dravet sy popisuje. Zvažuji, zda paní profesorce opět nenapsat. Ani netuším, zda ještě žije, už před 5 lety byla v pokročilém věku.
SCN1A vyšetřen nemáme, ani nám to v Krči nenabídli. Ketogenní dietu jsem po půlroce ukončila, protože nám k ničemu nebyla (záchvaty byly a jsou stejné, světloplachost též) a Martina jen zatěžovala. Martin taky užívá Orfiril a Frisium. O stiripentolu jsem zatím jen četla, optám se v Krči, zda by nestálo za to jej u Martina vyzkoušet.
Už musím jít pracovat :-), ještě se ozvu.
K.

Když Tom onemocněl, snažili

Když Tom onemocněl, snažili jsme se o jeho nemoci zjistit co nejvíce - podle mě na Toma sedí buď progresivní myoklonická epi nebo Lennox-Gastautův sy. Akorát jeho nemoc postupovala velmi rychle a agresivně. Nechtěli sme se s tím smířit, prostudovala sem veškerou literaturu, která se týkala věkově vázaných epi sy. Když dr řekli, že Tomův stav odpovídá Dravet sy, začali jsme pátrat dál. Muž na netu našel konkrétní lék a řekli jsme lékařům v Krči, že ho pro Toma chceme vyzkoušet (Tomovi už nechtěli žádné nové léky zkoušet). Paní dr. BR. nám vše zařídila - upozornila nás, že možná pojišťovna proplacení léku nepovolí (cena jedné krabičky je 12000). Poj.nám vyšla max.vstříc a hradí celou cenu léku. Lék v ČR není dostupný, ale naštěstí je schválen pro celou EU. Když nakouknete do literatury, u sy Dravetové doporučují právě stiripentol v kombinaci s valproátem a v ojedinělých případech může zabrat dieta. Nad Tomem snad stáli všichni svatí a přesně tuto kombinaci potřeboval - což na sy Dravetové ukazuje. Snad budeme chytřejší po výsledku vyšetření genu. Jinak na toto vyšetření jsme čekali velmi dlouho, dělalo se jen v zahraničí a bylo velmi drahé. Nyní se uvolili v Motole, že toto vyšetření provedou. Jinak patříme také do Krče.

Orfiril + Frisium

Martin za 8 let trvání nemoci vyzkoušel taky asi 10 druhů antiepileptik. Teď se mi zdá, že kombinace orfiril + frisium drží, ale nechci to zakřiknout. Kdyby ne, zkusím na dr.Š. vystartovat s Diacomitem.
Jo a Martin má taky problémy s rovnováhou, navíc má kvadruparézu, takže samostatně nechodí.

Tomík těch 10 druhů vyzkoušel

Tomík těch 10 druhů vyzkoušel za 5 měsícům. Myslím, že většině těm léků nemohly ani nastoupat hladiny. Lékaři museli neustále vymýšlet nové a nové kombinace - tak agresivní průběh Tom měl.

Dorinka - syndrom Dravetové

Dobrý den,
pořád jsem se ještě "nedokopala" napsat sem na web náš příběh celý, tak teď už je to akutní. Tak aspoň pro vás částečně.
Naše Dorinka (nyní 2 roky) má syndrom Dravetové potvrzený z FN Motol těsně před vánocemi 2010. Na test jsme čekali 9 měsíců. Nejdřív to měli posílat do Francie a pak se začal test dělat tady v Motole.
První křeče (tonicko-klonické) měla Dorka po 2. dávce hexavakcíny, trvaly 25 minut, bezvědomí. Špatně reagovala na Diazepam. Byla hospitalizována v Motole, nález na EEG nebyl, závěr byl postvakcinační komplikace. Další záchvat byl až za dva měsíce. Se stejným průběhem, akorát byla při vědomí. Hospitalizovali nás v Motole k sérii vyšetření včetně magnetické rezonance (ta byla v pořádku). Na EEG už nález byl, proto byla nasazena antiepileptika (Convulex sirup). Další záchvat znovu za 2 měsíce, vždycky stejný průběh. Docela dlouhé trvání a Diazepam moc nezabíral. V září 09 se rozjela série záchvatů při viróze, potom měla pár záchvatů bez teplot, průměrně 1x za měsíc. Pak se začaly intervaly zkracovat až na 1x za 10 dní. Byli jsme proto znovu hospitalizování v Motole (únor 2010) ke změně medikace, změnili ji ale jen formu valproátu z Convulexu na Orfiril Long. No a pak jsme byli do června 2010 3x na JIP na Karlově, protože Dorka chytla virózy a záchvaty začaly být vázané na zvýšenou teplotu. Prodělala 3x status epilepticus, hodinové bezvědomí, křeče, zvracení. Musela být v "umělém spánku", měla umělou plicní ventilaci a komplikace s vdechnutím zvratků - zápaly plic. Pokaždé ji byly přidány léky a dávka, ale na zvýšenou teplotu to nezabíralo. Nereagovala ani na několikeré akutní protikřečové léky. Naposledy zabral až asi pátý lék, co dostala do žíly. Při poslední viróze v červnu 2010 jsme si už preventivně jeli lehnout do nemocnice včetně preventivní kanyly a stejně skončila na JIP...
Teď bere Orfiril Long, Keppru a Rivotril. Je 8. měsíc bez záchvatů, ale zatím neměla vyšší teplotu než 37,6. Takže nevíme, jestli tahle kombinace udrží záchvaty i při vyšší teplotě.
Jinak PMV byl cca do 15 měsíců normální, byla dokonce napřed v řeči. Teď už je rozdíl mezi ní a stejně starými dětmi znát. Taky nechodí (mozečkový syndrom, hypotonický syndrom + Dravet). I když pár kroků udělá, tak je strašně nestabilní a nekoordinovaná, do chůze se vůbec nehrne a já se jí nedivím. V řeči začala stagnovat, od těch 15 měsíců umí tak 10 nových slov (kterým rozumím jenom já). Takže hrubá motorika špatný, u syndromu se popisuje i ataxie, což je náš případ, ale zatím ne až tak výrazně. Jemná motorika taky horší, ale snaží se moc. Sociálně je výtečná, miluje společnost a zvířata, je s ní opravdu legrace, má ráda takové vtípky :-)
Tak to je asi zatím naše zkušenost, jinak příběhy dětí s tímhle syndromem jsou např. na www.dravetdata.com. Moc zdravím a držím všem palce. Kdyby jste měl někdo syndrom potvrzený, jsem taky "lačná" po informacích a zkušenostech. Hlavně jak zvládáte v "běžném" životě, my máme zatím největší problém a dilema virózy a teploty. Tj. věčné dilema jít někam s dítětem, vzít ho do kolektivu dětí vs být zavřený doma....No a pak samozřejmě chození, protože v kočáře vydrží jenom na spaní a když není teplo a nemůže lézt venku po zemi, tak jsme stejně pořád doma...Teď jsme teda objevili docela spásu, jezdíme 2x týdně na koně a Dorka je v sedmém nebi a je to venku, tak se aspoň tolik nebojím, že něco chytne. Začala jsem na popud jiné diskuse tady uvažovat o chodítku. Děkuju a ještě jednou zdravím.

Děkuji za informace. My se

Děkuji za informace. My se dozvíme výsledky vyšetření genu tak březen/duben. Tomáš také špatně drží rovnováhu, venku jsme odkázáni na kočár. Bez kočáru ujde Tom jen pár kroků, zakopává nebo padá. Jenmá motorika se trošku zlepšuje.Tomovi jsou čtyři a mentálně odpovídá tak 2-3 letům. Chodíme na rehabilitaci.
Na Toma nemají vysoké teploty žádný vliv. Je pravda, že cca dva dny před nástupem virózy má obvykle záchvat. Ale jsou krátké, tak do minuty a jen ve spánku. Tom začal chodit do školky a je nemocný prakticky pořád.

Co maji naše děti společného?

Zdá se, že farmakorezistentní epilepsii, epi staty, mozečkový syndrom (poruchy rovnováhy, ataxie...) a normální vývoj před propuknutím nemoci. To není málo. Mají Dorka a Tomík nějaký nález na magnetické rezonanci mozku? Martin ne, "na papíře" vypadá zdravě.
Btw, máte pocit, že nějaká rehabilitační technika zmírňuje onu mozečkovou symptomatologii? Mně se zdá, že vůbec ne a vůbec nic... jedině, když je epi více-méně dobrá, je i stabilita krapet lepší, a naopak.

Tom má MR bez nálezu. I EEG

Tom má MR bez nálezu. I EEG ze začátku epi bylo bez nálezu, což je také podobné. V čem se Tomík liší je to, že měl myoklonický status - v tomto stavu může dítko být i několik dní, není nutné urychlené uvádění do umělého spánku. Co je také jiné je to, že Tom měl záchvaty denně (tak 15-20 tonicko-klonických a neustálé myoklonické). Proto bylo nezbytné urychleně přijít na nějaký způsob léčby, protože Tomův mozek by tohle dlouho nevydržel.
Rehabilitaci zatím nemůžu moc posoudit, protože Tom jde jednou a pak 14 dní má pauzu, protože je nemocný.

MR, rehabilitace

Dorka má také MR bez nálezu. Dělali jí dokonce dvakrát s odstupem 7 měsíců (měla také podezření na metabolickou poruchu, tak podruhé to bylo kontrolní zda se něco nezměnilo). S typem záchvatů nevím, Dorka měla vždy jen tonicko-klonické, ale co jsem se dočetla, typy záchvatů mohou být při tomto syndromu různé, myoklony se ještě mohou objevit.
K rehabilitaci - my jsme cvičily od 3. měsíce Vojtovku, nejprve kvůli predilekci hlavičky, byla také slabší na levou stranu. To se srovnalo, cvičili jsme asi do roka. Pak jsme byli po těch nemocnicích, to jsme necvičili prakticky vůbec. Začali jsme pak na míči a to jsem měla pocit, že ze začátku dost pomohlo té stabilitě, ale pak (zhruba za 2 měsíce) se to zaseklo a dál nic. Od cca 18.-20.měsíce tedy nepozoruju moc zlepšení. Je také pravda, že už se s ní špatně cvičí, na míči ječí, neudržím jí. Nějaké cviky na posílení bříška a trupu máme, ale nějaké pravidelné cvičení to teda není, dost těžko jí motivuju. Na overballu také cvičit nechce. Jediné, kde "posiluje" pořádně jsou tedy jen koně a to zas nejezdíme tak často (2x týdně cca 20 minut) + se chystáme na intenzivní HT pobyty. To teď beru taky tak, že jí to ohromně pomáhá psychicky, je z koní fakt odvázáná.
S rovnováhou to má tak, že některý den je dobrá, jde i sama "pěkně" (samozřejmě vrávorá, ale u nás zkrátka pěkně) třeba tak 8 metrů. A pak má dny, kdy třeba ani nechce moc vstávat, pokud se pokusí jít, tak sebou hned sekne. A zatím jsem absolutně nevypozorovala, na čem by to mohlo záviset.

SCN1A

Tak jsem zjistila, že vyšetření mutace SCN1A v Motole stojí 200 tisíc Kč a v Německu 2500 Eur. Pokud mi jej v Krči odmítnou udělat (což jistě pochopím), mám se do toho hrnout sama? Martínkovi končí stavebko, takže zdroje by snad byly. Ale změní něco informace o přítomnosti nebo nepřítomnosti této mutace? Například snadnější přístup ke stiripentolu, pokud by byl potřeba? Ano, optám se v Krči dr.Š. - je to velmi přístupná, moc hodná a proklatě chytrá ženská, jen se bojím, že mne pošle do háje, ať nevymýšlím hlouposti.

SCN1A

Naše Lindulka zatím nemá potvrzenou diagnozu. Záchvaty začaly po druhé hexavakcíně. Nejprve to vypadalo na febrilní křeče, protrahované. Záchvaty byly jen při infektu, jinak prakticky vůbec. Vystřídali jsme řadu léků - nic. Pak jsme cca ve třičtvrtě roce Lindy života dostali Topamax v kombinaci s Orfirilem + imunologická léčba (brala ribomunil). Li byla rok bez záchvatu. Pak se ale stejně rozjely znovu - nejdřív po cca dvou měsících, pak opět přišla léková úprava. Topamax jsme museli vypustit, Li na něm byla strašná (psychicky, motala se, naprosto se zastavila ve vývoji, vypadala jako autistka, vůbec nemluvila). Pak jsme byly skoro bez léků. Začala mít trochu tiky - nasadila se Keppra - začalo se to horšit a horší se to do teď. Záchvaty jsou různé podle toho, co zrovna bere. Na druhou stranu zase pokračuje ve vývoji (ač pomalu). Právě máme Timonil s Orfirilem, protože to vypadalo na ložiskovou epi a stále trochu vypadá. Všechna možná vyšetření naprosto bez nálezu - dvě MR, nepočítaně EEG, dvě monitorace videoEEg - nic. Stejně tak vedlejší vyšetření - běžná genetika a metabolické vady. Prostě zdravé dítě... Teď máme záchvaty někdy každý den, někdy pár dní bez.
Čekáme také na výsledek vyšetření mutace v Motole. To je také zajímavé. Náš neurolog už vyjádřil podezření na sy Dra už v prvním roce Li života (teď jí byly tři). Jednal o možnosti vyšetření v Německu a na Slovensku, ale VZP nám to odmítla zaplatit (tehdy se mluvilo o 40.000,- Kč) s odůvodněním, že to nepomůže v léčbě, ale jen v diagnostice. Pak jsme v průběhu vyšetřování běžné genetiky, kterou nám zaplatili, ale dostali zprávu od Dr. Simandlové (genetička), že už se tato mutace vyšetřuje v Motole, takže jsme někdy v září podepisovali souhlas s vyšetřením a čekáme. Teď nás ale trochu naše neuroložka vyděsila, když nám na kontrole řekla, že volala Dr. Simadlové a podle ní nám toto vyšetření nedělají!!! Prý tam bude ještě volat a zjistí co a jak, když jsem jí dala zprávu, kde potvrzují, že je vyšetření Dra.sy. indikováno.
Co se týče placení vyšetření - domnívám se, že pokud je vyšetření indikováno a žádáno neurologem, nemělo by se z vlastní kapsy nic platit!

Vyšetření

My jsme za gen. vyšetření neplatili. Také si myslím, že pokud vyšetření doporučí (žádá) neurolog, tak se za něj neplatí. Alespoň nám nikdo o možném placení nic neříkal. Komplikovanější to bylo s tím, jak dlouho jsme čekali.
Pro mě osobně je informace o gen. mutaci důležitá. Je pravda, že na zdravotním stavu dcery to nic nemění, ale alespoň člověk ví, na čem je, nedělá si zbytečné naděje a netrápí se výčitkami co třeba zanedbal (mě třeba pořád vrtalo hlavou očkování a možné propuknutí EPI po očkování nebo jsem se obviňovala, že jsem zbytečně dlouho vyčkávala s císařským řezem - dcera byla KP a já chtěla rodit normálně. Porod proběhl OK, bez kříšení, ale stejně člověk přemýšlí o všem...). A podle mě je to důležité i kvůli léčbě, i když doktoři možná budou tvrdit, že není. Ale pokud se přímo popisuje jako vhodný lék na tento syndrom stiripentol (i když je šíleně drahý), tak si myslím, že je dobré to vědět. V literatuře jsou popsané i další vhodné nebo nevhodné kombinace léků. No a pro mě další důvod - možné další dítě. Potřebujeme vědět, jestli mutace vznikla náhodně nebo jí máme v rodině skrytě (to je pak riziko stejného postižení pro další dítě 50%).

Já jsem také ráda, že Tomovi

Já jsem také ráda, že Tomovi dělají genové vyšetření. S mužem nám bude 30, Tom je naše první dítko. Tak budeme vědět, co a jak dál.
Myslím, že i dr.chtějí Tomův záhadný projev nemoci rozlousknout.
Já si taky dřív dělala výčitky, že za Tomovu nemoc můžu já. Ale nakonec mě to přešlo. Nikdo za to nemůže, prostě to tak mělo být.

Výsledky vyšetření genu

Tak jsme se dočkali a přišly výsledky genového vyšetření. Výsledky jsou negativní. Takže nyní se Tomova nemoc už nejmenuje syndrom Dravetové, ale dr. píší: degenerativní onemocnění. Takže jsme prakticky zase na začátku, ale už jsme si řekli, že když se nám nepodaří Tomovu nemoc pojmenovat, že je to stejně tak trochu jedno, protože se tím pro Toma nic nezmění. No a protože Tomův stav bude prakticky pořád stejný (spastická paraparéza, mozečkový sy), zatím další děti neplánujeme. Je tu moc velké riziko a kdyby se to nedej bože mělo opakovat u dalšího dítka, no to bych ani nepřipustila.

A do háje.

Tak teď nevím, jestli je to dobrá, nebo špatná zpráva.
Ale asi dobrá. "Pokroucený" gen by byl definitivní a napořád.
Držte se.

PS. Já se ještě se SCN1A nerozhoupala. Dr. Š. jsem k vyšetření "na pojišťovnu" nepřemluvila (a ani se nedivím) a aktuálně nemám tolik peněz, abych to zaplatila.

Přeji velkou trpělivost a sílu.

Hanko,nevím jak daleko s těmi všemi vyšetřeními jste, ale znám z vlastní zkušenosti, že je z takových závěrů člověk na rozpacích jestli je to dobře nebo špatně. Tak snad to znamená, že je šance alespoň na malé zlepšení.

Martínkova maminko, já mám s Dr.Š. zkušenost, že jakmile má pocit, že je nějaké vyšetření potřeba, tak není nutné přemlouvat, vlastně v našem případě všechno navrhovala ona. My jsme za ty tři roky prošli snad všemi vyšetřeními, genetika, metabolické vady z kožního štěpu, degenerativní z resekátu. Na nic se nepřišlo. My jsme při tom velkém zhoršení měli příznaky snad od každé myslitelné příčiny záchvatů. Nakonec tedy patříme do škatulky Lenox-Gastaut syn. V našem případě se zdá, že hlavním viníkem což v případě dospívající dívky není dobré. Jinak, fyzicky se Kačka vyvíjí normálně, ale mentálně je batole a teď doufáme, že se alespoň zastavilo zhoršování. Ale jinak se taky špatně smiřuji s tím, že přes jakoukoliv snahu neděláme pokroky.

dobré? nebo špatné?

Ahoj Hani,
nevím, jestli napsat, že je to dobré nebo špatné. Chápu, že diagnoza by byla určitým "vysvobozením" z úplného neznáma. Máme to vlastně stejné "neurodegenerativní onemocnění, blíže nespecifikováno" a je to přesně jak píšeš - Míšovi přesná diagnoza už nemůže pomoci, ale vzhledem k tomu, že má bratra, navíc dvojče, a možnosti mít další děti (v mém nebo exmanželově případě), by to byla informace svým způsobem osvobozující..
A co jinak, jak se Vám daří? U nás je to špatný - od čtvrtka Míša jen leží, nedokáže se pořádně ani otočit a kleknout si a už druhý den nepije - dávám mu tekutiny stříkačkou, navíc velmi špatně polyká a myslím, že pokud se to rychle nezlepší, tak nás čeká PEG.
Držte se, přeji hodně zdraví a síly a pozdravuj Tomíky.
Petra s Míšou

Ahoj Péťo a kloučci,

jsem z Míšova stavu moc smutná. To víš, pořád ho vidím, jak cupital po chodbě, koukal s Tomem na pohádky...Ach jo :-((.
Tomík je v pohodě, trochu se upravila dieta - začal mi hodně zvracet. Teď je to mnohem lepší, záchvaty nemá. Ale jak prodělal hodně záchvatů, tak má poškozené buňky, takže už nikdy nebude hrát fotbal a běhat jako zajíc. Ale co, i takhle je to super. Měli jsme i psycho vyšetření a Tom odpovídá mentálně třem rokům - přesně je tam, kde ho nemoc před více jak rokem zastavila. Ale dr.říkají, že je to dobré, že začínal prakticky od nuly. Taky se mi Br.přiznala, že loni v květnu si všichni mysleli, že Tom buď skončí jako ležák, který nevnímá nebo umře. Takže opět mluvila o zázraku, že se z toho tak "dobře" dostal.
Já bych si tak moc přála zázrak pro Míšu. Ach jo :-((.
Hlavně se držte a pozdravuj kloučky a pohlaď je za mě.
Papa
(PS: používáš Diazepam? Nějaký nám doma, my už ho nedáváme, tak kdybys chtěla, mohla bych Ti ho poslat. Mají exp. do 4/12 a jsou to dvě krabičky 10mg a dvě 5mg)

Hanko nezoufejte, už to že

Hanko nezoufejte, už to že nemáte záchvaty je velká úleva (co já bych za to dala), určitě i přes to poškození uděláte ještě nějaký pokrok. Fakt je že to vzpomínání na dobu před záchvaty je hrůza, taky si do dnes nerada prohlížím fotky z doby, kdy Kačenka byla ještě zdravá. Fakt je že jestli máte Dr Brožovou tak jsou to ještě s Šiškovou nejlepší neuroložky co znám. Když tak vidím Kačku jak si tady hraje, po tom co jsme před dvěma lety touhle dobou mysleli na nejhorší tak si taky říkám že umějí zázraky.
Přejeme Vám ať Vám období bez záchvatů vydrží co nejdéle.

A stejně tak přejeme i Míšovi ať je lépe.

Super

Ahoj Hani, díky za "dobré" zprávy - je prima, že jste bez záchvatů, moc Vám to přeji. To běhání neřeš, ještě se to může hodně zlepšit - Míšovi loni taky řekli, že nebude už nikdy chodit a jak pěkně se rozchodil... Teď je to teda už mnohem horší, ale jeho onemocnění je bohužel progresivní :-(.
Míša už jeden zázrak taky prodělal - loni na Karláku, když mi lékaři řekli, že už z nemocnice neodjede, že umře... a za měsíc jsme nemocnici opouštěli - spolu a šťastni... Nevím ale, kolik takových zázraků mu bude ještě dopřáno, snad ještě nemá vyčerpáno...
Diazepam používáme, pokud ho nepotřebujete, my ho bohužel využijem.
Mějte se moc hezky, pozdravuj rodinku.
Petra s klučíkama

Ahoj, budu moc ráda, když Ti

Ahoj, budu moc ráda, když Ti budu moci pomoc alespoň Diazepamem. Prosím pošli mi na email adresu a já to co nejdříve zašlu.
Pa Hanka a kluci