Váš článek mě velmi zaujal už jen z toho důvodu, že sama mám dvě adoptované děti. Jsou zdravé, ale jednoduché to také není. Obě jsou romského původu a dnes již v pubertálním věku. Nejstarší syn začal v září studovat na konzervatoři (je víceméně bezproblémový). Nedovedu si ale představit jak by to s ním bylo, kdyby fungoval systém (nesystém), který chtějí zavést. Syna se biomatka vzdala dříve než se narodil, takže byl právně volný k adopci ihned po narození (před 15 lety to šlo). Přesto o něj žádní adoptivní rodiče zájem neprojevili. A proč? Protože je romského původu. Takže by skončil v pěstounské rodině, kde by byl 3 roky a co dál? Dcera je problematičtější (nyní opakuje 7 třídu). Ji zase nikdo nechtěl protože díky častým respiračním chorobám byla opožděná a je také romského původu. Oba potřebovali citlivý přístup, péči a podporu tam, kde bylo vidět, že mají talent. Přestože jsem s nimi nakonec zůstala sama, musím říct, že zatím to docela jde. Občas zlobí, ale který puberták ne:-). Mají ještě sestřičku, která se mi narodila a tu velmi milují. Ale zpět k tématu, at vás neunavuji rodinu konstalaci. Je to všechno na hlavu postavené. Jen zřízení a platy pěstounů příjdou stát na mnohem více než stávající kojenecké ústavy. Protože adepti na toto "povolání" musí projít různými testy a jiným zaškolovaním. Požadavek, aby si k dětem netvořili citové pouto je stupidní stejně jako vše v tomhle státě. Když dítě neucítí lásku, vyroste z něj otupělý, citově nevyzralý člověk, který v budoucnu bude mít potíže se zařezením do společnosti. Kdo bude dohlížet na to jestli pěstouni jednají s dětmi tak jak si zaslouží a tak jak potřebují? A k těm postiženým? Přesně jak píšete, budou na okraji v ústavech, protože je jen málo těch, kteří si dobrovolně postižené dítě vezmou. Dřív chtěli dát dítě do ústavu i s malým handicapem. Vím to od svých rodičů. Sama jsem se narodila s chronickýcm zánětem střev (ulcerosní colitida) a ve třech dnech po narození mi vytvořili kolostomii (vývod tlustého střeva). A paní dětská doktorka místo popisu podrobné péče mým rodičům doporučila ústav. Nikdy jim nepřestanu být vděčná za to, že našli v sobě tu sílu a neudělali to. Pokud se to nepodaří zastavit a zákon vejde v platnost pak nezbývá než říct Buh buď s dětmi, kterých se to týká.

mám pocit, že "odpovědní" a hlavně mocní v tomto státě se zbláznili. To, co se chystá s pěstounskou péčí a DD, je nesmysl. Bez rozmyslu, honem , honem nějaké rozhodnutí. Nevím, komu se chceme jako stát zalíbit. Rozhodně to nebude ku prospěchu dětí a společnosti. Již nyní vím o lidech, kteří se k pěstouství hlásí, ale i podle svých slov ne z lásky k dětem, ale přece nebudou chodit do práce.....
A co se chystá ve školství, to je také kapitola sama pro sebe.

No, mě na tom připadá nejabsurdnější tento paradox: v kojeňáku si dítě nemůže vytvořit citové pouto tak ho dáme lidem, kteří si k němu NESMĚJÍ vytvořit citové pouto. Ehm, vždycky jsem si myslela, že aby citové pouto přineslo dítěti všechna ta pozitiva, která má a kterými se státní úředník ohání, tak to musí být SKUTEČNÉ citové pouto, tedy sdílené oběma stranami...
yen

Neviem aku mate situaciu v CR, ale u nas na Slovensku to takto nejako oficialne funguje. Mame zakon, podla ktoreho deti do 3r nesmu byt v ustavoch, ale maju byt v profirodinach. Profirodicia su zamestnanci detskych domovov, jeden rodic moze mat max 3 profideti. O tom, ci maju alebo nemaju mat citove puto k detom, naozaj neviem, ale poznam par takychto rodin a citove puto tam samozrejme je, navyse nie zriedka sa profirodicia po dlhsom case rozhodnu zaziadat o pestunstvo pre dieta, ktore mali v profi starostlivosti. Samozrejme, zakon sice hovori ze deti do 3r maju byt vsetky v profirodinach, ale zaujem o tuto pracu je maly, takze deti su stale aj v ustavoch. U nas je to tak, ze detske domovy spotrebuju na jedno dieta statisice korun rocne, takze dieta v ustave stoji stat podstatne viac penazi, nez ked je v profirodine. Profirodicia musia prejst podobnym procesom ako ziadatelia o adopciu ci pestunstvo, psychotestami, musia mat aspon stredoskolske vzdelanie s maturitou aj specialnu pripravu na profirodicovstvo, cim sa snazia zabezpecit aby starostlivost o dieta mala dobru uroven. Samozrejme platovo to nie je prilis atraktivne, napriek tomu ze naklady na starostlivost o dieta preplaca ustav, ktory zamestnava profirodica (samozrejme nie do lubovolnej vysky). Nezamestnanych mame dost, a vobec sa do takejto prace nehrnu. Ved kazdemu je jasne, ze tie peniaze su viac nez zasluzene.
U nas su s tym asi najvacsie problemy v tom, ze napr. nie je domyslene zosuladenie so zakonnikom prace - napr. pracovna doba, dovolenka a pod. (dovolenky sa riesia tak, ze dieta ide na ten cas do ustavu, takze mnohi si dovolenku radsej nevyberaju...). No a narazilo to aj na nechut riaditelov ustavov, ktori sa boja ze pridu o pracu, takze casto profirodica radsej ani neprijmu. Aj zamestnanci ustavov sa na takychto kolegov pozeraju cez prsty. Tiez je problem, ze ked mate ustav s 50 detmi, stoji vas jeho prevadzka takmer rovnako vela, ako ked ich je tam len 25, tym ze date cast deti do profi, neusetrite na prevadzke, ale rapidne stupnu naklady na mzdy profirodicov. Uz keby bol ten ustav prazdny a vsetkych 50 deti v profi, tak sa to oplati, ale kym sme len na polceste, tak je to dokopy drahsie.
Celkovo to nie je zly napad - ak sa to dotiahne do konca, premyslia sa detaily, no nie takto hrrr. Viem ze su krajiny kde je takto postaveny funkcny system a zaobidu sa uplne bez ustavnej vychovy. Ale tam napr. platia ludi aj za to, ze dieta sice nemaju, ale mozu im kedykolvek priniest odobrate dieta a oni ho prijmu.