Ahojky všem, chtěla bych vám povyprávět o mém sedmiletém Peťovi. Peťa se narodil 8. srpna 2003 celkem v termínu. Porod proběhl v pořádku, akorát Peťa měl omotanou šnůru kolem krku. Nekřísili ho, akorát byl trochu podchlazený, tak ho dali do inkubátoru zahřát. Peťu jsem kojila 8 měsíců, bez jakýhokoliv problému, připadal mi jako naprosto zdravé dítě.

Kolem 12 měsíce jsme zaregistrovali u Peti, jako by se nám zakusoval do různých věcí, ale nějak jsme k tomu nepřikládali nějaké problémy, prospíval dobře, akorát velmi málo mluvil, ale to jsme brali tak, že se rozmluví a bude vše v pořádku.
Po 2 roce začal Peťa být velmi často nemocný, většinou měl zánět nosních dutin, chřipky a s tím spojené vysoké teploty. Jednou k ránu v listopadu 2005, nikdy na to nezapomenu, slyším něco podivného v postýlce u Peti, jako by se dusil. Měl první epileptický záchvat, jenže v nemocnici nám řekli, že to měl z teplot, že to byli jen febrilní křeče a že to nic není.

Jenže po 2 měsících další záchvat, zase žadný nález na eeg, tak nás zase propustili domů bez nějaké diagnozy. Po dalším měsíci přišel další záchvat po dopoledním spánku a tentokrát už jsme nález měli, šli jsme na vyšetření eeg, pak mag. rezonance atd., byl to neskutečný kolotoč udalostí. Na mag.rezonanci žádný nález, ale na eeg ano. Dostali jsme první léky na epilepsii - Depakine sirup. Od té doby žádný záchvat a i nemocnost docela ustala, těšili jsme se, že je to vše za námi a že Peťa bude v pořádku.

Jenže ono to tak zase jednoduchý nebylo. Ve 3 letech jsme nastoupili do školky a já s radostí jsem začala pracovat. Jenže Peťa zase opět často nemocný, podstoupili jsme 2krát nosni madle a stejně nám to nepomohlo, takže jsme začali brát léky na sníženou imunitu, zlepšení nastalo během 3 měsíců. Peťa nebyl už tak často nemocný, ale začali problémy ve školce, že se Peťa nezapojuje do her s dětmi, že je velmi agresivní a impulsivní, nechce se oblékat, nechce jíst atd...

Takže jsme začali chodit po různých vyšetřeních u psychologů a psychiatrů. Nakonec to došlo tak daleko, že jsme museli podstoupit vyšetření v Turnově na podezření autismu. Vyšetření jsme podstoupili po prvé až ve 4 letech. Diagnoza zněla ADHD s lehkou mentální retardací a autistické rysy. Peta totiž miluje budíky a všechno co s tím souvisí. Tímto dokončil školku a v 7 letech nastoupil do speciální školy praktické.

Myslela jsem, že to Peťa zvládne, ale ono to nebylo tak zcela jednoznačné, po necelých 2 měsících mi Peťu přeřadili do školy pro děti s autismem. Jenže Peťa komunikuje, mluví docela pěkně, moc se mi to nelíbilo, že musí mezi děti s autismem, ale během necelých pěti měsíců veliké zlepšení v malování a i celkové soustředění bylo lepší. Máme skvělou paní učitelku. Dneska jsme po druhém vyšetření kvůli autismu, diagnóza ještě tak nějak o trošku horší.

Těžká forma ADHD s velkou unavitelnosí plus rysy autismu a mentální opoždění je na úrovni 5 letého dítěte v 8 letech. Potřebovala bych nějakou kamarádku, která má stejný problém ze stejně starým ditětem, abych mohla se poradit, popřípadně sejít se na kafe, promluvit a získat nějaké zkušenosti. Je toho hodně, co by člověk mohl ještě psát, co jsme vše prožili.
Dita z České Lípy.