Včerejší, sedmý den, proběhl, ale nestihla jsem nic napsat, protože prostě nebylo kdy.

Jindřišek odpoledne, těsně před tím, než jsme měli odjet pro Ríšu do školky usnul. Musela jsem ho tedy vzbudit. Plakal celou cestu do školky, ve školce, i celou cestu zpátky. Pak usnul doma odpoledne znovu a ukládala jsem ho už s horečkou.

Večer jsme proto honem volali babičce, aby přijela, protože na druhý den byla plánovaná návštěva rehabilitace a na pátek plavání. To všechno bychom museli jinak zrušit. Babička dorazila a to je fajn.

Včera odpoledne naštěstí zrovna přijela za Ríšou asistentka Markéta. Trénovali zase jízdu na sáňkách a pak mi Ríšu i spícího Jindřiška pohlídala, protože jsem musela zase na poštu.

Když jsem se vrátila, zkoušely jsme Ríšu učit hrát na piánko. Před pár dny totiž, když jsem pročítala web Klávesový blog, o kterém jsem tady už psala, jsem zkusila Ríšovi ukázat (po delší době), jak se hrají Ovčáci. On na to koukal a obkoukal to. Včera nám pěkně předváděl, jak mu to jde (hraje teda jenom ty první tři tóny - ov-čá-ci, čtve-rá-ci)

A tak jsem nelenila a operativně vytiskla z blogu další písničku. Pec nám spadla. Melodii jsem zahrála hned, ale byly jsme trochu zmatené z čísel napsaných u not. Nepřipadalo nám moc chytré označovat jedničkou notu D, když stupnice začíná notou C. Napadlo nás, že by bylo možná dobré noty označit rovnou písmenky, která Ríša ovládá bezpečně a tak by se to aspoň naučil správně. Ale nebyl čas to předělávat a tak jsme mu to ukázaly tak, jak to je.

Nalepila jsem na klávesy příslušná čísla. Teprve, když jsme viděly, že to opravdu zmátlo i Ríšu a začal hrát svoje Ovčáky od D, protože tam bylo číslo 1, došlo nám, že číslice neoznačují noty, ale prsty na ruce!

Příště, až budu něco učit svoje děti, naučím se to nejdřív sama!

Nicméně hraní ho baví a myslím, že noty by se mohl vzhledem ke své zálibě v symbolech (číslice a písmena) naučit rychle.

Třeba jednou zahraje jednou rukou i tohle: