Ahoj Terko, já už na kineziologii chodím skoro rok. Poprvé jsem byla u ní loni v březnu. Ten den dopoledne jsem asi 1-2 hod u ní byla, že prý pomůže dceři skrze mě - že mě tzv."odblokuje".Vzhledem k tomu, že dcera v té době lezla po kolínkách, řekla pár slov, rozumově byla jinde než skoro 4 leté dítě, tak jsem to zkusila. Ten samý den POUZE odpoledne dcera začala jakoby zázrakem chodit za jednu ručičku, což do té doby se nikdy nestalo!!! Ale druhý den už opět se vrátila ke svým "kolínkům". Ale já v tom začala vidět naději... Zhruba jednou za 2 měsíce k paní jezdím, naposledy tento týden. Mluvením jsme bohužel na tom dlouhodobě stejně, ale rozumově jdeme pomalými kroky dál:-)). V srpnu, týden po svých 4.narozeninách začala chodit sama!!! A od té doby se stále zdokonaluje, běhá, chodí pozadu...je to nádhera. Teď stačí "pouze" pohnat ostatní...
Abych se vrátila k naší kinezioložce. Tento týden mě trochu zklamala. Normálně si za návštěvu brala 300-500 Kč,ale teď chtěla 500 Kč + 400 kč za vitamíny(jen 30 ks!), který prý potřebuji. Vadilo mi na tom to, že to byli vitamíny, s kterými ona obchoduje(či spíš je vnucuje?) od kdysi známé fy Amway, ona z toho má 30 % a na dřívější návštěvě mi nabízela, jestli s tím nechci taky obchodovat, do čehož se mi upřímně nechtělo jít. Asi s návštěvou u ní zas na chvíli počkám, v dubnu zas snad pojedem do lázní, tak třeba až potom na konzultaci - ale bez vitamínů.
Divím se, že zrovna logopedka vám kineziologii doporučuje, doktoři jsou k ní spíš skeptici,ale když má člověk trochu "jiné" dítě, hledá cesty všude. To byla má zkušenost, radím, kinezioložku si vyber dle dobrých referencí,abys pak nebyla zklamaná. Dnešní doba přeje spíš podvodníkům, ale najdou se i kvalitní lidé. Hodně štěstí, Terko.

Ahoj, asi nejdůležitější je najít kinezioložku, které budete důvěřovat a nebude Vás do ničeho nutit. My chodili k jedné příjemné starší paní, která nás nikdy nenutila do nějaké diety či užívání speciálních přípravků. Začali jsme k ní chodit se synem, když mu bylo asi 6 let - hyperaktivita, LMR (kdyby měl normální IQ, měl by určitě dignostikované všechny možné dis poruchy učení). Chodili jsme asi po 6 týdnech. Vždycky ho napřed vyšetřila, pak odblokovala (většinou masáží tlakových bodů na těle) a dostali jsme domů speciální koordinační cvičení nebo masírování tlakových bodů. Pomohlo mu to na zlepšení soustředění při čtení a psaní a zbavil se nadměrné úzkosti. Cvičili jsme i na zlepšení mluvení, ale mluvení je bohužel pořád jeho slabá stránka (špatná výslovnost, zadrhávání v řeči, vybavování si správných slov). Vyšetřování probíhá docela šarlatánsky, dítě se drží za předloktí, kineziložka pokládá otázky a sleduje napětí svalů. Malé děti se vyšetřují přes matku. Chodila jsem tam i se zdravou mladší dcerou, napřed jen tak, že bráchovi záviděla cvičení a chtěla taky svoje cviky, a pak až byla větší a měla problémy se spaním. A právě u dcerky jsem se přesvědčila, že na tom svalovém napětí asi něco bude. Paní se většinou přesně podařilo vypátrat příčinu dceřiných problémů (třeba konflikt se spolužačkou va školce ).

ale pocity všelijaké. Byla jsem před lety u jedné kinezioložky, syn byl malý a nebyl u toho, měla jsem si donést jen fotku. Při "práci" a podávání otázek mi řekla, že syn má kolem sebe spoustu "mrtvých duší" (je z dvojčat a druhé dvojče nám zemřelo), takže se přes mě těch duší "zbavila" a že původ postižení vznikl už v těhotenství, že se tam "něco" stalo.
Byla jsem jen jednou, víckrát mi řekla, že není potřeba toto absolvovat, se synem se ale nic nestalo, žádných změn jsem si nevšimla. Takže dodnes nevím co si o tom mám myslet. Během celého sezení jsme měla divný pocit, nic jsem necítila, ale ona tvrdila, že mé reakce cítí :-).