Nedávno tu psala Ilča, jak jí ukradli světla z auta pro invalidy.... U nás jsou ještě ohleduplnější občané. Vozím svoje dvě postižené holčičky na rehabilitaci pravidelně dvakrát týdně a pravidelně tedy stává naše auto na stejném místě pro invalidy. Naše auto není v ČR zrovna nejběžnější, a právě asi proto se někdo rozhodl, že si pořídí těžko sehnatelné šrouby na kola velice levně. Bylo snadné si na nás díky pravidelnosti počíhat, a pak jen počkat, až za námi zaklapnou dveře a jde se na věc! Z auta stojícího na místě pro invalidy, označeného značkou pro invalidy, v němž jsou připoutány dvě dětské sedačky odšroubovat 4 z 5 šroubů z jednoho kola. No a co, když se zabijou... Často jezdím sama s dcerami i po dálnici do Olomouce k lékařům. Tentokrát naše cesta směřovala "jen" do 7 km vzdáleného domova a to po komunikacích 3. třídy, takže jsem jela pomalu. Jediné štěstí. Kdybychom jely k lékaři do Ol., už bych Vám tenhle článek asi nenapsala... Lidi mám ráda čím dál víc... Ale jinak Vám přeju klidné Vánoce a do nového roku hlavně zdraví. Nikdo neví líp než my, že nic cennějšího opravdu není...