Jak jsem už psala ve svém článku o cyklu přednášek týkající se možnosti vyléčení autismu v Praze, promluvil tam o své zkušenosti s touto léčbou jeden tatínek. Jeho autistický syn léčbu už delší dobu absolvuje. Jsem ráda, že souhlasil s tím, abych část informací z jeho webových stránek uveřejnila zde. Přečtěte si o hlavních principech léčby a jak to celé konkrétně probíhá.

Aplikovaná imunologie - jak ji absolvuje Mareček

Autismus byl dlouhou dobu považován za duševní poruchu a jakékoliv odlišné názory byly odmítány. Narůstající počty autistů však postupně přivedly vědce k novým hypotézám, například, že autismus může být metabolickou poruchou. Vznikla řada pojednání a v jednom z nich profesor Paul Shattock v roce 1997 zveřejnil zajímavou statistiku. Navázal na již dřívější poznatky z výzkumů vedených na pacientech u nichž byly vyloučeny genetické predispozice a kde se zkoumaly možné vlivy zásahu peptidů v CNS  - centrální nervové soustavě. Uvedl, že takovýto zásah nebývá v drtivé většině případů samovolný, musí být něčím vyvolán.

A doložil to statistikami o autistech, jejichž stav byl vyvolán očkováním, nebo alergiemi, nebo toxickými odpověďmi organismu, nebo rozmnožením bakterií typu candida - a to většinou po podání antibiotik. (více zde http://www.marek-autist.estranky.cz/clanky/leceni/aplikovana-imunologie)

Přečetl jsem hodně článku a pojednání na téma - jestli je autismus duševní, nebo jinou, například metabolickou poruchou. Co jsem se ale dlouho nemohl nikde dočíst, jak a kde to zjistit. Nakonec jsem se zkusil dotázat v organizaci APLA a tam mi dali kontakt na RNDr. Josefa Šmardu z SBL Starý Jičín. Netušil jsem, že takový kousek od mého bydliště se nachází zařízení, které se mělo v blízké době tak provázat se životem mého syna....

S panem doktorem jsme se velice rychle dohodli na společném postupu. Ten spočíval v odběru synovo krve, moči a stolice a provedení vstupních testů. Výsledky byly šokující. Nikdy by mě nenapadlo, co všechno si může tak malý organismus do sebe nastřádat a jak může být v tak ranném věku tak vyčerpán "bojem" se všemi možnými "nepřáteli". Z několika stránkového krevního rozboru, testů na potraviny a testu stolice vyjímám:

• Neuronová specifická enoláza (metoda ukazující na poškození neuronů v mozku a tím stanovující stupeň autismu dítěte) - 16ng/ml (limit 0 - 13,2)
• Thymidinkináza (zánětové onemocnění lymfatického traktu) - 30,2 IU/l (limit 0 - 5)
• Nízký počet B-lymfocytů (buňky odpovědné za protilátkami zprostředkovanou imunitní odpověď - 0,19 (limit 0,42-0,57)
• Nízký počet NK buněk (přirozené zabíječe - nositelé imunity) - 4,9% (limit 8-16)
• Vysoký počet neutrofilních segmentů (bílé krvinky bojující s viry) - 0,75 (limit 0,22-0,34)
• Deficit Selenu (prvek mající vliv na činnost štitné žlázy a na funkci kardiovaskulárního systému) - 0,49umol/L (limit 0,88-1,80)
• Deficit Zinku (prvek mající v organizmu široké využití, spolu se Selenem např. pří výstavbě CNS - Centrální nervové soustavy) - méně než 1umol/L (limit 4-18)
• Abnormálně zvyšená hladina hliníku!!!! - 6530nmol/l (limit 100-300)
• Více než 100x překročená hladina intolerance u vaječného bílku, kravského mléka, lískových ořechů, máku a papriky.
• Další významné intolerance u lepku, ovčího a kozího mléka, banánů, hrozinek a hroznového vína.
• Nízký obsah vody a proti tomu vysoký obsah candid a plísní ve stolici.

Nemá smysl abych tady vypisoval úplně všechny parametry, koeficienty a ukazatele. Z toho co jsem zde vypíchnul bylo naprosto jasné, že syn má závažný metabolický problém a že je třeba jej řešit. S panem doktorem jsme stanovili další postup a syn začal užívat celou řadu preparátů (léků), které měly jeho zdravotní stav zlepšit. Kromě toho se stanovila přísná dieta, aby se do organismu dostalo co nejméně věcí, které ho mohly ohrozit, nebo v něm vyvolat nežádoucí reakce.

Od tohoto okamžiku uplynuly již téměř 4 roky. Po celou tu dobu necháváme průběžně dělat testy, držíme dietu podle aktuální potřeby a syn dostává léčebné preparáty. Můžu říct, že se synovo metabolismus dostal do skvělé kondice. Téměř všechny parametry jsou dnes v normě. Nicméně se ukázalo, že poškození organismu, konkrétně CNS bylo daleko rozsáhlejší než jsme původně očekávali a proto jsme přistoupili i k další léčebné proceduře. Ale o tom v další kapitole.

Biomodulační léčba – jak ji absolvuje Mareček

Biomodulace je proces ovlivnění života organismu na úrovni buňky. A právě takový proces umožňuje zcela nový pohled na léčbu chronických a autoimunitních onemocnění. ….Hlavním spouštěčem autoimunitních a chronických onemocnění jsou tzv. "molekuly emocí". Jedná se o molekuly, které se nacházejí na povrchu buněk v těle a v mozku. Odborně se jim říká opioidové receptory a byly objeveny již v roce 1970. ...

Z posledních experimentů prováděných Oxfordskou univerzitou a Národním ústavem zdraví v Marylandu v USA vyplývá, že mezi autoimunitní onemocnění patří i choroby kardiovaskulárního systému (infarkt myokardu, mozková mrtvice, různé druhy onemocnění srdce), neuropsychického systému (schizofrenie, maniodeprese, autismus, panický strach), či gastrointestinální soustavy (diabetes, cirhóza jater různého původu, žaludeční vředy, chronický zánět tlustého střeva, nesnášenlivost lepku atd.) Za tyto experimenty dostali doktoři Howard Hughes a Hans Kosterlitz Nobelovu cenu za lékařské výzkumy.

Přes všechna tato zjištění je ale bohužel smutným faktem, že biomodulační léčba v přímé konfrontaci s léčbou klasickou příliš nevyhrává. Zatím. Ptáte se proč tomu tak je? Síla nadnárodních farmaceutických společností nutí lékaře, aby pacienty léčili léky, které je nikdy úplně nevyléčí. Není to v jejich zájmu. Jak si jinak vysvětlit, že farmaceutický průmysl je dnes nejvýnosnějším průmyslem na světě.....??? (celý text zde http://www.marek-autist.estranky.cz/clanky/leceni/biomodulacni-lecba)

Abych ale nebyl jen pesimistický, rád bych řekl, že existují snahy a pokusy biomodulační léčbu prosadit. Je sice pojímána jako léčba experimentální (myslím tím v ČR), ale je.

Jejím propagátorem a zastáncem je MUDr.Jan Šula, který zařadil Marečka do svého léčebného programu. Mareček je jeho pátý autistický dětský pacient v ČR. Sama léčba spočívá v aplikaci speciálně připravených látek - biomodulátorů, jejichž aktivní složkou jsou tzv. specifické neurotransmitery. Ty přinášejí buňkám lidského těla správnou informaci a zvyšují tak součinnost mezi mozkem a periférním systémem organismu. Podávání biomodulátorů se provádí orální cestou, nebo injekčně. To je případ Marečkovo léčby.

K tomu, aby byla léčba smysluplná, je ale třeba hned v úvodu vyloučit možný genetický původ nemoci. Za toto bych chtěl poděkovat paní profesorce Seemanové, která s panem doktorem Šulou spolupracuje a která zařídila potřebné testy a vyšetření.

Další nutností (výhodou) je, když je organismus zbaven škodlivých látek, jedů, toxinů, těžkých i lehkých kovů. Pokud není organismus připraven, nemusí mít léčba sama požadovaný účinek. Mareček touto detoxifikací prošel pod dohledem RNDr. Josefa Šmardy.

Léčba sama probíhá v několik fázích. Po prvních testech je připravena první sada vakcín, které jsou podávány v přesných časových intervalech. První sada je dle pana doktora Šuly sadou přípravnou. Po jejím skončení jen nutné udělat přestávku cca 2 měsíce, během níž se udělají další speciální krevní testy. Podle jejich výsledků je zhotovena další sada vakcín - sada aktivační. Následuje další přestávka a další sada - stabilizační. Celé léčba se průběžně vyhodnocuje.

Nedokáži říct, jestli je třetí sada sadou poslední. Ani nedokáži říct, jak úspěšná tato léčba je a bude. Mareček je teprve na počátku druhé sady, která bude aplikována cca jeden rok. Můžu však říct, že jisté dílčí zlepšení jsme zaznamenali již během první sady. Vycházím tedy z informací rodičů dalších malých pacientů, kteří jsou v této léčbě před námi. Všichni se shodli, že se stav jejich dětí výrazně zlepšil. A to u některých až tak, že první pacient začínající léčbu s diagnozou střední autismus se střední demencí je dnes (po třetí sadě vakcín) diagnostikován jako lehký autista bez demence.

Toto je pro nás tak silným motivátorem a příslibem, že budeme určitě v léčbě pokračovat dál. Léčba je sice enormně nákladná a zatím neexistuje pojišťovna, která by alespoň část nákladů hradila, ale dokud na to budeme mít, budeme pokračovat.

Každopádně jsem si ale vědom toho, že pro některé bude tato léčba finančně nedostupná. Je mi z toho hodně smutno, nicméně je to důvodem/výzvou k rozvoji dalších aktivit, které by mohli mít za následek zlepšení informovanosti o tomto způsobu léčby v ČR a tím snad i změnu v pohledu státního aparátu a pojišťoven.

A třeba bude jednou tato léčba hrazena a tedy přístupnější širším vrstvám.

Text je převzatý z webu, který píše Mirek o svém synovi Marečkovi. Chceteli si o Marečkovi přečíst více, podívejte se na http://www.marek-autist.estranky.cz/