Popravdě řečeno jsem HANDLE přístup nemusela nijak složitě hledat, přišel k nám totiž jednoho listopadového rána 2007 domů na snídani.

No dobře, přiznávám bez mučení, že jsem tuhle úvodní (ale pravdivou) větu zvolila proto, abych upoutala pozornost laskavého čtenáře. Ale nejen to. Je to krásný příklad, jak barvitý někdy může být život s naším Vojtou, díky tomu, jaký je. Kdyby bylo všechno jinak, dost možná bych teď pracovala v nějaké více nebo méně prestižní firmě a domů na jídlo (ale jen těžko na snídani) by k nám přišel leda tak šéf s milostivou paní.

Ale všechno jinak není (nebo je, to je jedno), a tak jsem věděla, že se u nás ráno okolo osmé objeví několik lidí, které jsem nikdy předtím neviděla, ale o kterých jsem si byla jistá, že jsou úplně v pořádku. Pan Jandek, „son-rise“ tatínek autistické Marušky z Olomouce, který se svou ženou založil občanské sdružení Jdeme autistům naproti, asistentka Marušky Jandekové a Jana Baptie (rozená Kohutová), logopedka, která se v nedávné době vrátila z Británie, kde se školila, jak jsem později zjistila, v HANDLE přístupu. Všichni tehdy jeli na seminář o autismu v Senátu a měli v Praze pár hodin volna.

To dopoledne byl jeden velký zmatek. Ukazovali jsme si pomůcky, fotografie, materiály, rehabilitační techniky, matně si vybavuji, že se tehdy i Jana Baptie snažila nám něco ukázat o jakémsi přístupu, o kterém jsem dosud vůbec nic neslyšela. Všimla jsem si taky, že se jí náš Vojta, který jinak na rychlé „kamarádšofty“ moc není, ihned usadil na klíně a že než jsme se rozloučili, aby ten Senát vůbec stihli, jsem dostala nějakou knížku v angličtině. Taky vím, že jsem si tehdy říkala: „Hm, zase nějaká další metoda, už jsme dělali Vojtovku, čínskou medicínu, aminokyselinovou terapii, Domanův přístup a co já vím, co ještě, teď děláme ABR a tohle je zas něco jiného…“. Knížku jsem položila na polici, že si ji MOŽNÁ někdy přečtu.

Asi za měsíc, když jsme jeli do Rakouska na ABR rehabilitaci, jsem si ji ale vzala s sebou. Mám tam přece jen víc času. Dopadlo to tak, že jsem ji za těch pár dní, angličtina neangličtina, přelouskala. V té knížce, která se jmenuje Fabric of Autism, což znamená, volně přeloženo, Struktura autismu, jsem totiž na mnoha místech poznávala našeho Vojtu a začínala pomalu chápat, proč se chová tak nebo onak. Autorka, Judith Bluestone, o tom skutečně něco ví. Není divu, tato dnes asi šedesátiletá paní je sama „bývalá“ autistka a „majitelka“ dalších neurologických obtíží. Když hledala řešení svých vlastních problémů, studovala nejrůznější přístupy a obory a sestavila tak program, který pomohl jí samotné, a později, již jako tzv. HANDLE přístup („Holistic approach to neurodevelopment and learning efficiency“ = holistický přístup k neurovývoji a efektivitě učení), i dalším mnoha lidem s diagnózami od LMD přes ADD, ADHD a další až po autismus.

Za pár měsíců jsme už jeli za Janou Baptie do Komorní Lhotky v podhůří Beskyd na úvodní vyšetření a Vojta dostal program čítající asi 10 aktivit. Jsou to aktivitky krátké, hravé a nenáročné, děti většinou i baví, leč, pozor na ně. Jsou totiž i velmi účinné. Stimulace musí probíhat velmi jemně a citlivě, jinak se systém před přemírou podnětů uzavře. Neboli platí veledůležitá zásada „méně je více a pomaleji je rychleji“.Od prvního vyšetření uběhlo víc než 10 měsíců, náš program doznal menších změn. Už jsem se i stačila přesvědčit, že varování před přehnanou stimulací nejsou jen planá slova. Netvrdím, že se Vojtův vývoj okamžitě rozběhl třetí kosmickou rychlostí. Ale začala jsem poznenáhlu zjišťovat, že je s ním nějak lepší pořízení, že lépe a rychleji reaguje na to, co se děje a co mu říkáme, že zřetelněji a smysluplněji mluví, že je schopen říct „já“ a „ano“ (i když to jde ztuha, ale dřív to bylo nevídáno a neslýcháno). A že je i on sám spokojenější. A tak chceme určitě pokračovat a to by bylo, aby z toho našeho kluka nakonec něco nebylo:o).

Původně jsem chtěla na konec svého příspěvku dát „populárně vědečtější“ popis HANDLE přístupu. Ale nakonec jsem se rozhodla jinak. Jednak je můj článek už tak dost dlouhý a druhak vás můžu prostě odkázat na stránky Jany a Paula Baptie www.rozvijejse.cz . Jsou sice ještě pořád ve výstavbě, takže trpí některými dětskými nemocemi, ale rozhodně stojí za pročtení. Zejména bych ráda doporučila kliknout na odkaz HANDLE – Základní informace a tam uvedené články Skutečné důvody… a Bod zlomu (prosím nekritizovat jazykovou úroveň, Jana Baptie použila moje překlady:o)) a také odkaz Aktuality, kde naleznete termíny kurzů HANDLE přístupu. No a zájemci - angličtináři nechť se podívají přímo na www.handle.org.

Vaše Olga a spol. :o)