tak bych asi neměla nic psát. Ale téma vzbudilo moji zvědavost :-.)

S hyperventilací jsem se potkala několikrát, ne jako se symptomem, nýbrž jako s řízenou aktivitou - u holotropního dýchání k navození změněného stavu vědomí. Dýchalo se s hudbou opravdu zhluboka a s trochu větší frekvencí než je normální - tak 20 dechů za minutu. Víc kyslíku a miň CO2 v krvi (a mozku) dělalo "divy" jak na fyzické, tak na psychické úrovni. U prvního porodu jsem se naivně snažila vyhovět všem radám, jak mám "správně" dýchat a prožitky byly dost podobné - křeče v těle, vědomí v limbu...

Z knížek si matně vybavuju, že se hyperventilace objevuje třeba u úzkosti či panické reakce. První pomoc spočívá v tom, aby dotyčný dýchal do papírového pytlíku - smyslem je právě snížit obsah kyslíku a zvýšit oxid uhličitý v krvi.

Když by to někdo víc a lépe vysvětlil, budu taky ráda.

tak já už představu o hyperventilaci mám.. Původně jsem se vyděsila, že může mít malá něco se srdcem nebo snad malý epileptický záchvat..Už jsem byla odhodlaná volat neuroložce, ať nás okamžitě někam pošle... Takže jak vypadá hyperventilace u nás? Malá chvílema dýchá hrozně rychle, dost hluboce a po chvilce se uvede do úplného transu. Když sedí na zemi, tak se předkloní, přivře oči, nehýbe se, celkově se naprosto přestane projevovat. Když na ni zavolám, tak se na mě pomalu "opile" podívá... Tento stav se jí asi dost líbí, protože si ho když má náladu přivozuje dost často... Když je na nočníku, tak to vypadá, že z ně něj spadne, naklání se do strany, když stojí, musí se silně opírat, hlava svěšená....Prostě naprosto ztuhne.. Kdyby stála a dostala se do tohoto stavu, tak nejde posadit...
Je dost hrozné ji u toho pozorovat. Snažím se ji nějak zaměstnat, zabavit (což u dítěte, které nemá skoro zájem o hračky jde dost těžko...) nebo jdeme ven.. tam to nedělá. V pondělí jsem byla na kontrole na neuro, tak jsme se o tom s mudr bavily, sama ji viděla "při činu" a říkala mi, že to není nebezpečné a prý mám být v klidu, že si za chvilku najde něco jiného a přestane.. tak v to doufám....
Je pravda, že přestala dělat takové houpání na zemi (říkala jsem tomu kolébka, ležela na zádech a houpala se do sedu, dělala to hodně často) možná se i míň bouchá do hlavy. No našla si další "prima" zábavu...
Každopádně je dcera ještě objednaná zítra na kardio, aby se srdce vyloučilo... i když už mi to teď připadá jako zbytečné vyšetření..
Tak snad jsem tady taky malinko přispěla naší zkušeností...
Hanka