Při přechodu na bezmléčnou stravu musíte začít uvažovat jinak. Nejde o to, hledat náhražku mléka, ale změnit jídelníček.

Tím, že nebudete dávat mléčné výrobky, zjistíte, že musíte prostě najít jiné věci k jídlu, možná zařadíte i něco, co jste dříve nedávala.

My jsme tedy s bezmléčnou teprve v začátku, ale pozoruju, že dávám dětem více ryb, vajec a luštěnin, pro doplnění minerálních látech dávám mleté sezamové semínko - tahina oslazené melasou (to na doporučení Dr. Augustínové).

Přečtěte si knihu "Syndrom trávenia a psychológie" nebo ještě Struneckou, Přemůžeme autizmus.

Dají se koupit i nějaké kuchařky normálně v knihkupectví. Podívejte se také na blog Dewey, kde má přímo nějaké recepty na GFCF dietu http://gfcfdieta.blogz.cz/

Jo, ještě. GFCF dieta doporučuje používat rostlinný margarín. To je ovšem vlastně první věc, kterou jsme nyní klukům z jídelníčku vyřadili (poté, co si manžel přečetl knihu Syndrom trávenia, kde naopak v GAP dietě se to nedoporučuje). Dáváme jim místo toho přepuštěné máslo a sádlo. A také moc nedáváme sóju - koupili jsme jen ten sójový Zajíc, ale ten už teda taky dávat nebudeme.

Ondra měl s jídlem totéž-před 4.rokem jedl pouze svíčkovou omáčku s knedlíkem,suchý rohlík,langoš s kečupem(kečup samozřejmě na talířku odděleně),suchou rýži,špagety s červenou bezmasou omáčkou,rohlík ve vajíčku,řízek s kaší,občas volské oko,nudličkovou či písmenkovou polévku,párek s rohllíkem,sunar.Tchyně měla dokonce pocit,že nevařím a těšila se,že když půjde do školky,tak se prý konečně nají-za celou dobu do jeho vyloučení se ve školce jídla nedotkl a já platila měsíčně 700Kč za suchý rohlík denně.Po 4.roce mu byl diagnostikován DA,začala jsem s ním pracovat,byla u nás ranná péče,zkrátka změnili jsme směr.Ondrovi byly v lednu 4roky,dnes jí koprovku,což považuji za největší úspěch-sní za den i 8knedlíků, ochutnal i rohlík se sýrem a máslem,ale to zavrhl,nicméně chutná mu i omáčka s rýží,co dělám maso na kmíně-jen to maso mi krom řízku,sekané či karbanátku.Jídelníček se začíná postupně obohacovat.Učitelky v mš,kam chodil mi neustále říkaly,že musí nutně na umělou výživu,donesla jsem jim papír od dr. a bylo zle.Nejí ani ovoce ani zeleninu krom okurky a jablka a je to neustálý boj,hlavně s tím vařením,kdy starší syn má s jídlem taky problém.Náhražka mléka u nás zatím neuspělo nic,co jsem zkoušela-sojové,rýžové,pohankové-nic-on ani mléko krom sunaru nepil,Sunar se vysadil,dnes už nejí ani to volské oko,takže zroj vápníku a náhradu za mléko tak nějak nemáme a nemohu do něj dostat nic-peru se i se sirupy,když je marod,jako teď.

Ráda přidám pár svých zkušeností.Jsem mamčou Sofie,která se nám kolem 20měsíce začala z úsměvavého sluníčka měnit v malého bručouna.Pozvolna přicházely různé druhy záchvatů a zdlouhavé hledání diagnozy.Až teprve ve 4letech po vyš.MR se našla-tuberozní skleroza.Ale to už s námi Sofí přestala komunikovat.Štastný dětský svět byl pryč,vystřídala ho samá nepříjemná vyšetření,pobyty po nemocnicích,odloučení od druhé půlky naší rodiny.Zkrátka toho bylo moc,navíc ta bolest hlavičky musela být nesnesitelná.Naštěstí vždy výborně jedla,taková naše vegetariánka s brokolicí v ruce,reklama na zdravou výživu.Sojové mléko jsem jí kupovala cobi kojenci,ale jen v lékarně-sójový Nutrilon.Na to,aby se jí ztratil veliký hemangion na zádíčkách po těžkém porodu jsme dávali do mléka ještě Herbalife-čistá buněčná výživa.Ale nejhorší bylo zvládnout a porozumět autismu.Tehdy tu nic nebylo,skontaktovala jsem se s paní terapeutkou z Darmstadtu a publikace si překládala.Se Sofí jsem stále pracovala,testy,kvízi pro propojení hemisfér.Bylo to těžké,často jsem i dostala či byla poškrábaná do krve,ale nikdy jsem to nevzdala.Stále jí objímala a říkala:nikam nám neocházej,my tě milujeme.hladila jí po zádech.po čase,kdy vytáhla prsty z uší a otevřela oči,začala navazovat oční kontakt.stále jsem jí ukazovala své oči a že se na ní dívám.Stále dokola,jako gramofon.Pak jsme začli s reflexními ploškami na nožkách,začlo se jí to líbit.A pak už šel dotek po doteku.Dnes je Sofí už 13 let.Je z ní milá,laskavá krásná slečna,co mě vítá ve dveřích,obejme mě,políbí do kříže a uvaří mi kávu,když přijdu domů.Zkrátka jsem nikdy nepřestala doufat.To kafíčko od mé Sofí je mi tou největší odměnou.Všem držím palce,hodně a hodně trpělivosti a lásky.Neb láska i hory přenáší,lepšího léku není.