Toník se narodil 9.9.2006.V těhotenství jsem byla na genetických testech, pro věk. Vše dopadlo dobře,tak se nám narodil krasný zdravý kluk, s kterého jsem se těšila já a jeho tři starší sourozenci 16,18,20let. Hned od záčatku byl náš Toník stále nespokojené ubrečené miminko.Vše se točilo kolem něho, a já s těží vzládala chod domácnosti, ale v podstatě to nevadilo, protože já měla nastarosti malého, a zbytek zastaly starší děti.

Jak Toník rostl tak se nám zdálo že špatně reaguje a špatně s námi komunikuje. Od malinka mu těkala očka, první brýle dostal v roce. První vzteklý záchvat ve 13 měsících, to až zůstal v bězvědomí a byli jsme v nemocnici na sledování .Mé dotazy a připomínky u lékařů, že Toník je jiný byli komentovány, že na něm něco hledám, a že má na vše čas a že jsem moc citlivá, protože jsem starší matka.

Nikdo nebral vážně mé argumenty, že jsem vychovala 3děti, a že vím sama ze své zkušenosti o tom, že každé dítě je jiné, a jinak se vyvíjí, a přesto si myslím, že Toník je jiný a něco mi nesedí.

V 18 měsících mi řekli že malý asi špatně slyší,a jak se udělá vyšetření a dostane naslouchadlo,vše se vyřeší. Na vyšetření jsme čekali 5měcíců,a zjistilo se že malý má sluch v pořádku. Nyní jsme to vzali s detma do svých rukou, přes internet se dostali do ranné péče v Ústi nad labem a zařídili si přes APLu vyšetření v Praze ,kde se potvrdil autismus.

Díky spolupráce s ranou péčí semálý postupně zlepšoval. V červenci 2009 jsem se přestěhovala do Ústí nad Labem,kde Toník od září chodí do denního pobytu,v Demostenu.

Dnes už Toník opakuje slova, chápe mnoho pojmů, teprve nyní máme další vyšetření. O jeho velkém zlepšení a postupném vývoji, to je na další článek. Jsem ráda, že nyní mám s kým spolupracovat a výsledky mého i tet s denního pobytu jsou vidět každý týden. Máme za sebou kus cesty, zjištění proč je Toník jiný, a vyrovnání s tím, že je autista.

Těď nás čeká další nekonečná cesta s cílem,aby Toník v rámci svých možností se co nejvíce naučil a on i já co nejlépe žili,ten jeho život. Macek