Zkoušela jsi kontaktovat ranou péči? Není jen pro postižené děti, měla by fungovat i pro rodiče, kterým se ve vývoji jejich prcka prostě jen něco nezdá. Zkus to, jsou tam odborníci,třeba tě sami někam pošlou na diagnostiku. Minimálně by měli poradit, jak malou stimulovat a rozvíjet v oblastech, ve kterých je nějak pozadu.
Držím pěsti!

Míšo, doporučila bych ti navštívit Spec. pedagogické centrum, ve kterém by byla tvá holčička v péči speciální pedagožky a psycholožky. Speciální pedagožka bude cíleně rozvíjet oblasti, ve kterých je malá pozadu, poradí a pomůže, co bude potřeba. My k ní chodíme každé dva týdny. Právě ona bude ten člověk, který ti nezávisle po určité době řekne, jaké udělala malá pokroky a případně doporučí další kroky. U nás to funguje tak, že sp.pedagožka půl hodiny až hodinu pracuje s Verunkou u stolečku, pak mi řekne, v čem se zlepšila a v čem je potřeba ji rozvíjet, často dostaneme nějaký úkol domů. Nakonec si malá může hrát v herně.
Určitě by bylo dobré domluvit se s neurologem na EEG, jestli není nerovnoměrný vývoj způsobený např. epilepsií. V Praze v Motole je Centrum komplexní péče o děti s poruchami vývoje, třeba by ti tam poradili. Součástí centra je i raná péče.
Docela by mě zajímalo, u jaké jste byli foniatričky, když vám toto dokázala říct. Verunka například žvýká, ale poruchu mluvidel má, navíc k tomu neurologická nález....

Ahoj Evi,

Verunce by mohly pomoct nejenom orofacialni masaze, ale celkove odlehceni organizmu, at uz je to dieta (ano - ja vim, samostatne s tim jiz lidi neotravuji...) nebo podpora strevni flory. Synovi se paralyzovaly tvarove svaly prvni rok, co jsme byly na GFCF diete, kdyz jsme udelaly dietni chybu (mliko). Dnes uz se nam to nestava, ale kdyz je nemocny, mluvi se mu a je mu rozumet vyrazne hur.

vše co píšeš, je, jako by jsi psala o mé holčičce. Přijde mě, podle tvého popisu, že jsou naprosto stejné. V podstatě i celý ten psychomot. vývoj je stejný. Nejsem zrovna rozený spisovatel, napíšu Ti, ale alespoň pár svých myšlenek a nějaké ty moje zkušenosti.
1) Mojí E. je nyní 23 měsíců. Od 3 měsíců je též sledovaná na neurologii. V 18 měsících ji na můj popud, že malá nemluví (v té době jen ham, tam, tak, táta)vyšetřila zkušená psycholožka. Závěr máme: vzhledem k osobní anamnéze, susp. vývojová dysfázie. (susp. = podezření). A máme doporučení od dvou let navštěvovat logopedii, tam by nám měli posoudit i motoriku mluvidel.
2) pokud si dr. Krejčířová myslí, že by mělo být vše ok, tak snad ano, je to skutečně odbornice v oboru. Snad jen konzultovat stav pusiny s klinickým logopedem.
3) Nezanevři na Vojtovku, pan profesor Vojta tvrdí, že u inteligentního dítěte se motorické mapy v mozku fixují okolo čtvrtého měsíce, takže, pokud jste v té době cvičily, bylo to jen dobře. Jen vám měla rhb nastavit cvičení tak, aby to takhle malou nezatížilo. To je ale chyba paní rhb. U nás pokroky nastaly podobně, jakmile jsme pod dohledem rhb začaly trochu snižovat cvičení, malá ihned začala používat to, co jsme ji Vojtovkou neustále bušili do hlavy. Začala se přetáčet apod., ale nebylo to tím, že jsme polevovaly cvičení, ale tím, že začala mít víc možností, času ukázat co se vojtovkou naučila. Ještě podotknu, že malá měla ve třech měsících CKP4, CTP, vysokou pravděpodobnost rozvoje DMO, pravd. pravostr. hemi. Jsem vděčná, že vojtovka existuje. Jen je potřeba nastavit cvičení individuálně podle reakcí mimča.
3)NAPROSTO VÍM, CO NYNÍ PROŽÍVÁŠ, PROŽÍVÁM TO SAMÉ. Už vím, co znamená debka. ALE VĚŘ, ŽE OPRAVDU BUDE LÍP.
V 18ti měsících byla moje malá v expresivní složce řeči maximálně na 13ti měsících. Ostatní věci jako sociální interakce, porozumění, tvary apod. bylo někde mezi 2. a 3. rokem.
Nyní je malé 23 měsíců a slovní zásobu má přibližně 70 slov vč. citoslovců a tvoří až tříslovné "věty". Sice ještě neskloňuje a používá i hodně citoslovců. Je jí špatně rozumět. Ale bezproblémů se s ní již dorozumíme. Dokonce už nás i docela obstojně diriguje. :-) Mezi 18. a 23. měsícem nastal velký pokrok v řeči.
Taky si ale myslím, že ji hodně omezuje motorika mluvidel, na logo jsme teprve objednaní.
Takže nezoufej. Jsme z Lovosic, nevím odkud jste vy, ale kdyžtak bychom se mohli sejít apod.
Měj se pěkně. Jana

Míšo,
LOGO je určitě dobrý nápad,určitě dej pak vědět jak jste tam byly spokojený.
Já za nás můžu doporučit Mgr.Kalffusovou, ta sídlí na Andělu, určitě se věnuje i malým dětem, mi tam byli poprvé v necelých dvou letech.Teď mě bude zaučovat v orofaciální stimulaci.
Jinak ale všichni ostatní logopedi co Alexe viděli, se shodli, že cílená terapie v tomhle věku se ještě nedá,že jde spíš o nácvik řeči stimulací, opakovat zvuky zvířátek,auta a tak.Vše doprovázet jednoduchými výrazy, hodně mluvit,ale jednoduše. Taky využít nějakou alternatvní komunikaci, obrázky, znakovku. S tim teď začínáme,tak uvidím jak to bude úspěšný.
Myslím,že je ale moc důležité,že ti všechno rozumí.
Ještě mě napadlo, jestli nejste dvojjazyčná rodina,tam je nástup řeči většinou opožděný.

Každopádně jestli máš pocit,že není něco v pořádku tak si za tím běž.

Ahoj. Trošku se mi třesou ruce, když sem píšu. Snad to není rouhání. No. Mám zdravou tříletou dceru, druhé dcerce je rok. Druhá dcera se narodila o měsíc dřív. Od narození je to takové zvláštní miminko, pořád s ní byly nějaké problémy - napřed s kojením, potom hodně blinkala, po přechodu na příkrmy se to uklidnilo, ale zase byla samá laryngitida. Má jednu zvětšenou nosní mandli, zřejmě půjde ven. Ale proč sem hlavně píšu. Malá mi připadá od narození taky taková zvláštní. Nevím, jak to popsat, prostě z ní mám ten pocit. Byla motoricky opožděná, ale cvičit jsme dle dvou nezávislých posudků neurologů nemuseli. Prý je to kvůli tomu, že je hodně veliká a těžká (v roce má patnáct kilo a 104 cm) Přetáčet se začala v deseti měsících, lézt začala v téměř jedenácti měsících (takže vlastně v deseti), chodit před třemi týdny (to jí bylo čtrnáct - tedy třináct měsíců) - pořád hodně padá. Neustále dává všechno do pusy, okusuje věci, strká si do pusinky malé předměty, které pak jen tak převaluje v puse nebo si kvůli nim ublinkne. Nejoblíbenější jsou kousky dřeva (máme krb). Je hodně chytrá, dost brzo začala mluvit, napodobuje, na požádání předvádí, co umí, tančí, mává... Ale prostě se mi na ní pořád něco nezdá. Nedokážu to přesně specifikovat. Před dvěma týdny začala dávat hlavičku k jednomu ramínku, jako kdyby měla nějakou zvláštní křeč nebo tik. Nevím, jak to popsat. Napřed to vypadalo, že to dělá, jen když se stydí, ale teď to dělá při jakémkoli návalu emocí - smích, vztek, smutek, strach... Asi mi v tomhle nikdo nepomůže, nezbývá mi, než čekat, jak se bude malá dál vyvíjet, ale tak nějak mi přišlo, že když to sem napíšu, tak se mi uleví. No... ještě pořád se klepu. Snad mi někdo rozumíte. Zkrátka mi na tý malý připadá něco v nepořádku. Ach jo.

Míšo, největší odborník na chování vlastního dítěte je VŽDYCKY rodič. Raná péče by mohla být přínos - poradkyně pracují s dítětem doma, tedy odpadá "vliv cizího prostředí". Dle litery zákona 108/2006 je raná péče služba pro děti postižené, ale taky pro děti, jejichž vývoj je ohrožen. Vývoj dítěte, které nemluví, je potenciálně ohrožen. Mohli byste zkusit nějaké alternativní komunikace, něco z "efektivních komunikačních strategií" - zjistit, kdy je dcerka "na příjmu" a co je ochotná sdílet. Souzním s Vámi, můj nejmladší syn byl (a stále je...) takový zvláštníček :-).
Dr. Krejčířová je kapacita, její stanovisko celkem chápu - viděla mraky "horších" dětí, v 18 měs je obecně brzo na závěry, ale "nerovnoměrný vývoj" je pro mne jednoznačně výzvou k činům - choďte, hledejte ... v Praze snad najdete někoho, kdo Vám dopřeje sluchu a bude ochoten s holčičkou pracovat.

Milá Míšo,
dej na svůj instinkt,souhlasím s ostatními a moc Ti držím palce, aby všechno dobře dopadlo :).