Domča se narodil normálně, měl 4 kg a 55 cm. Vše v pořádku, sice to bylo ubrečené dítě, ale nic mu nechybělo. Jeho první problém nastal v jeho šestém týdnu. Nevím přesně, jak se to nazývá, ale měl posunutou páteř a nožičku měl jednu deší. Nepásl koníky, byl celý nakřívo.
 
Doktorka nás objednala na neurologii. Tam nám bylo řečeno, že něco bylo špatně u mě v děloze, byl tam nějak nakřivo a neví, jestli se to spraví. Začali jsme cvičit třikrát denně. Domča křičel asi bolestí, ale museli jsme. Mě to trápilo a byla jsem z toho nešťastná. Chodili jsme každý měsíc na kontroly a ona ho napravovala a mě z toho bylo špatně. V té době jsem byla těhotná a čekala jsme Isabelku. Tak jsem to i citově jinak nesla.
Doktorka ho protahovala, cvičila a ukazovala, co s ním mám dělat doma. Bylo to drastické, ale pomáhalo to. Když mě řekla, že to vypadá, že nebude Domča chodit, že to bude horší, tak byl zázrak, že v sedmi měsících začal pomalu lézt, pomalu si sedl. V roce a měsíc si stoupl na nohy a začal chodit.
Já jsem byla šťastná a i sama doktorka říkala, že to byl zázrak, že to tak dopadlo. A říkala, že jsem vzorná, že jsem poctivě cvičila, jinak by to nemuselo dopadnout dobře. 
 
Domča taky moc nemluvil nebo spíš vůbec, měl a má doteď problém komunikovat. I když něco mluví, tak mu rozumíme jen my doma a ve školce, protože ho tam znají. Jeho problém je asi v tom, že si uvědomuje, že je jiný, tak ani nemluví, aby něco nepokazil.
Dala jsem ho do normální školky u nás  ve dvou letech, protože se narodila Isabelka a sama jsem si říkala: Slyší brášku blbě mluvit a opakuje to po něm, musí slyšet i jiné děti. Nechtěla jsem si přiznat, že by to bylo to samé. A ono to bylo.
 
Začal jezdit na neurologii, logopedii a foniatrii. Sluch byl v pořádku. A opět lítání po doktorech a čekat, jaký vám napíší verdikt. A ve svých 3 letech začal jezdit se Sašem do internátní školky, kde se doteď dobře starali. Vynikající péče, celodenní a hodně jim to dalo.
Domča jezdí na kontrolní EEG. Docentovi se něco na tom nelíbí, prý má zvýšený vlny někde, jak je centrum mluvy. Tak nevím, zatím žádný záchvat. Ale spíš jeho diagnóza zní VÝVOJOVÁ DYSFÁZIE s ADHD. Na posledním EEG nic neměl, tak snad to bude dobré.
Protože je hodně nemocný a má strašné mandle. Tak jsme byli na operaci krčních a nosních mandlí. Doktorka mi říkala, ať si moc od toho neslibuji, že ta mluva se tím moc nespraví. Ta VD tam je a dá to spousty práce a času, jak se Sašem.
 
Jinak je to kluk hodně živý, všechny nás štípe, neposedí, nechce se soustředit a udržet ho, když ho učíte mluvit, tak nechce, ale jinak je to chytrý kluk. Bylo mě řečeno, že to s ním budu mít horší než se Sašem, ta VD je tam horší. No uvidí se, do školy i s odkladem má ještě dva roky a to je spousta času, to určitě bude lepší.
 
Isabelka se narodila normálně, měla 3, 90 kg a 53 cm. Po dvou hodinách po porodu problémy nastaly, hrozilo udušení plodovou vodou, která zůstala v plicích nebo kde. Byla jeden den na pozorování a holčičku zachránili. Pustili nás po pěti dnech a vše bylo v pořádku.
 
Isabelka vyrůstala jako vzorné dítě, vše dělala podle knih, i ta mluva oproti klukům byla jiná. Žvatlala, broukala si. Doteď i když pořádně nemluví, si zpívá a já slyším melodii, kterou zpívá. dá se to poznat. Mluva se sice jak klukům nezastavila v chodu, ale ve svých skoro 4 letech nemluví.
Vždy říkám: Isabelka mluví líp jak Dominik. Ale je to holka a nemusí to mít vůbec v takovém rozsahu jak kluci. Ale podle zprávy je tam taky VD s ADHD.   
 
Ona je živá, je snad horší než kluci. Co ji napadne, kluky nikdy nenapadlo. Je to živé stříbro, i ve školce mají s ní co dělat. Je panovačná, nikoho neposlechne, a když se jí něco zakáže, tak je schopná ti něco říct po svém a nikdo jí nerozumí. Určitě to není nikdy nic hezkého.
Jedem příští měsíc i s ní na první EEG a na vyšetření, co k tomu řekne neurolog. Tak jsme zvědavý, jak to dopadne.
 
Děkuji ještě jednou všem na těchto stránkách i tobě Žlababo. Držím pěstičky, ať to s těmi vašimi dětmi zvládnete a jste stále tak skvělá.
 
Zdravím Lucka.