Tento web čtu již více jak rok, tímto děkuji Žlababě za jeho založení. Nyní máme již skoro jasno v diagnoze, takže jsem se rozhodla podělit o náš příběh, který snad bude mít i dobrý konec.

Péťa se narodil jako zdravé drobnější miminko ( 2,9kg a 49cm) týden po termínu. Těhotenství i porod bez komplikací. Zhruba do roka se vyvíjel jako každé jiné dítě. Motorický vývoj byl sice trošku pomalejší ( sed v 9m, lezl v 10m), nicméně stále v normě. Okolo 9m začal žvatlat, ale bylo pouze pudové žvatlání, bez významu.

V roce už jsem začínala trošku tušit, že něco nebude úplně v pořádku. Jiné děti začaly ukazovat prstem, krmit se rukou, začínaly používat první slovíčka. U nás nic. Ale zatím jsem tomu nevěnovala nijak zvláštní pozornost, na poradnách u pediatričky vše ok. Dle Dr. vývoj v normě.

V 18m jsem začala mít už takové divné podezření, že tady opravdu něco nehraje. Syn rozuměl řeči o moc hůř, než jiné děti. Rozuměl základním pokynům typu dej, hají, hačí, jdeme atd. Ale jiné děti rozuměly už mnohem víc, začaly spojovat slova. Začla jsem něco hledat na netu a našla jsem diagnozu, která se jmenovala receptivní vývojová dysfázie. Na syna mi seděly snad všechny příznaky. Měla jsem i strach z autismu.

Naštěstí jsem dostala kontakt na Dr. Krejčířovou z Krče, za což jsem nemírně vděčná. Dostali jsme se tam vcelku bzry, první vyšetření nás čekalo v synových 27m. Autismus nám paní doktorka okamžitě vyloučila, jakoukoliv formu. Čekala jsem, že dostaneme dg. receptivní dysfázie, ale nedostali. Závěr z prvního vyšetření byl: Lehká psychomotorická retardace a závažnější porucha vývoje řeči. Syn v 27m ve všem odpovídal na 18m, v expresi pouze na 13-15m.

Začali jsme docházet do Rané péče, na logopedii a začla jsem se synovi velice intezivně věnovat. Děkuji všem odborníkům na svém místě a všem maminkám, které mi poradily, co mám se synem procvičovat a jak se mu věnovat.

Další vyšetření u Dr. Krejčířové nás čekalo v synových 30m. Za těch pět měsíců se mi zdálo, že se Péťa dost zlepšil ve vývoji a měla jsem pravdu. Psychomotorický vývoj v normě, porozumění řeči zhruba na 18-21m. Závěr: Těžká retardace vývoje řeči bez mentálního deficitu.

Začli jsme pracovat ještě usilovněji, za dalších pět měsíců se mi zdálo, že porozumění řeči šlo opravdu výrazně dopředu. Syn se naučil názvy barev, počítat do tří, čísla do 10. Rozuměl naprosto všemu. Začal říkat pár citoslovců, aktuálně má okolo 10 slov, které aktivně používá. Zatím poslední vyšetření jsme absolvovali těsně před třetími narozeninam. A opět velký skok. Porozumění řeči a ostatní vývoj k věku, exprese řeči zhruba na 15m. Závěr: Opožděný vývoj řeči, v.s. charakteru expresivní vývojové dysfázie. Další vyšetření nás čeká v dubnu, to bude synovi 3,5.

Tímto článkem jsem chtěla říct, že nic se nejí tak horké (občas), jak to vypadá. Měla jsem podezření na těžkou receptivní dysfázii, možná i na snížené IQ a nakonec je z toho "jen" expresivní dysfázie. Vím, že i tato diagnoza není "brnkačka", je to mravenčí práce. Ale pokud se to zachytí brzo, je velikánská šance, že do školní docházky bude mít dítě dysfázii hodně, nebo i zcela kompenzovanou.

Koho by více zajímalo, jak s Péťou pracujeme a jak se máme, zde je odkaz na náš blog www.tichysvet.blogspot.com