Od pulky ledna probihaji zapisy do zakladnich skol. Na zacatku unora ceka i meho syna. Je bran jako zak s vice vadami (tezke telesne postizeni, MR na hranici stredni a tezke, centralni vada zraku). Chci pozadat o individualni plan s dochazkou 2krat tydne. Vim, ze casteji je to pro me po vsech strankach neekonomicke (casove, fyzicky, financne). Ze skolskeho zakona vyplyva, ze o nej mohu pozadat, ale rozhodnuti je na rediteli skoly. Tedy kdyz nebude souhlasit, budu nejspis muset najit jinou skolu.

Jmenuji se Jarmila je mi 27 let a mám roční miminko, narodil se 15.12.2008. chtěla bych se s váma podělit o svůj příběh.
Když jsem zjistila, že jsem těhotná, měla jsem ohromnou radost.

Těhotenství bylo pro mně nejkrásnější období. Mohla jsem prospat celé dny a až do porodu jsem si na nic nemohla stěžovat.

Paulínka sa narodila presne 39.týždeň, v predpokladaný deň pôrodu. Nič z predchádzajúcich vyšetrení nenasvedčovalo, že by mali byť komplikácie. Náš príbeh začal presne v tento deň. Doma mi odtiekla plodová voda. V podstate okamžite sme boli v nemocnici v Bratislave, kde nám oznámili, že pôrod je ešte ďaleko, vraj netrebalo "stresovať".

Dnes viem, že už nikdy od tej chvíli som nemala väčší dôvod na stres. Nik z prítomných neprišiel nato, že sa vo mne skýva spazmus maternice a že si dieťa postupne sama rodím a pritom ho dusím. Na pôrodnej sale som bola sama s manželom. Kým dobehli lekári, prešlo niekoľko málo minút. Paulínku ťahali kliešťami a hádzali sa mi po bruchu. Neustále opakovali, že nespolupracujem!

Paulínka bola krásne šedé myšiatko, ktoré som zahliadla. Neplakala.Nedýchala. Žila vobec?

Další příběh je příběh mé kamarádky, se kterou se známe už spoustu let. Vzpomenu si teď občas nostalgicky při sledování televizního seriálu o vodácích jak jsme společně (i s našimi partnery) brázdili na lodi jednu českou řeku. Tehdy by nás asi ani v tom nejdivočejším vodáckém snu nenapadlo, že se nám oběma jednou narodí dítě s poškozeným mozkem. A že život nebude vždycky tak bezstarostný jak se tehdy mohlo zdát. A teď už příběh: 

Je mi 35 let, mám doma téměř osmiletého Bohouška a zdravou 3,5 letou Sašenku. Bobíkovy diagnozy jsou hydrocefalus (zavedený shunt), DMO – kvadruspastická forma (jemná motorika na rukách je prakticky v pořádku), kortikální poškození zraku (CVI), epilepsie (Westův syndrom, naštěstí bez záchvatů, jen nález na EEG), dětský autismus, porucha komunikace, mentální retardace. Kromě toho všeho měl ještě VVV hypospádii, což je zkrácená močová trubice, kterou má po operaci v pořádku. Také měl obě nesestouplé varlátka. Bohoušek je moc chtěné dítě.