Kvůli lepší přehlednosti a úrovni tohoto webportálu dodržujte prosím tato pravidla.

Moje mateřské volno

Nárok na mateřskou dovolenou při péči o postižené dítě

Ahoj holky, chtěla jsem se zeptat jestli některá z vás má zkušenost s mateřskou a péčí o osobu blízkou.Za tři týdny nastupuji na mateřskou dovolenou, ale již 6 let pečuji o syna ve třetím stupni postižení.Mám nárok od socialky na mateřskou a nebo musím počkat se žádostí až se dítě narodí?Děkuji moc za vaše odpovědi Jana


Naše zlatíčka

Ahoj všichni,
nevím, jestli to píšu do správné kolonky, každopádně je to asi jedno.
Chci jen napsat, po tom, co jsem si tu četla o vašich příbězích, že pokud by někdo měl zájem, ráda mu pomůžu s péči o jeho zlatíčko.

Jsem zdravotní setra na mateřské dovolené a osud mě zavlál z Moravy až do Prahy (4). Jelikož tu zatím téměř nikoho neznám, budu ráda někomu občas užitečná. Třeba jen doprovod na vycházky a nákupy. Nebo, jak psala jedna paní, že má problém, aby jí rodina pohlídala, tak bych po nějaké době mohla pomoct i takto.
Těším se na odpovědi.

Kofolla@email.cz


94. Klamavá reklama aneb Zumbááá

Nechala jsem se nachytat. Ladné cvičení s tanečními prvky – zapomenete, že vlastně cvičíte – skvělá zábava. Podobná hesla se mi vybaví při vyslovení slova Zumba. Zumba je „in“ a tak se stalo, že tohle moderní cvičení dorazilo i k nám do malé vesnice, kde žije snad jen pět set obyvatel.

Opilá jarem a drobným úspěchem v podobě jemného zhubnutí (ne vlastním přičiněním, ale týdenní nemocí) jsem ukázala prstem na letáček lákající na lekci Zumby a oznámila manželovi.
„Zítra večer budeš hlídat děti. V tělocvičně bude Zumba.“

Video: 
Jukněte na video

89. Zrcadlo

Letos mi dárek k dnešním narozeninám zajistila shoda několik příznivých okolností. Fakt, že manželovi připomínal moje narozeniny týden dopředu telefon, taky Facebook a hlavně jsem mu dost jasně napsala svou touhu po nějakém dárku na blog.

A on můj blog čte, tak mne má rád. Obdržela jsem náramek téměř na vlas stejný jako ten, co mi dal manžel na narozeniny před deseti lety. Prý se mu prostě takový líbí. Jsem šťastná, že mne miluje a dva náramky jsou určitě lepší než jenom jeden. Aspoň je můžu střídat.


86. Novoroční přání aneb příští rok nepeču

Doufám, že svátky vánoční jste si užili do sytosti a i když třeba každý den to tak není, aspoň pod stromečkem jste našli klid a pohodu.

Já jsem jako každoročně chystání kolem vánoc nechala až na poslední chvíli a tak jsem měla co dělat, abych všechno stihla.

Video: 
Jukněte na video

Prověrka

tak je to zase tady, ta nepříjemná záležitost, kterou známe jen my opatrovníci dětí nad 18, a která Vás všechny čeká....jdu prokazovat na odbor sociálních věcí jak hospodaříme. Bude to těžké, neboť letos jsme se stěhovali a i když jsem hledala na netu, nevím zda daný sociální pracovník schváli, že jsem sáhla na penízky opatrovance a něco použila na stěhování, pořídila jí novou postýlku, koberec dozařídila pokojík, zda něřekne, že jsem špatně hospodařila, ohrozila opatrovance, zda bude mít otevřené uši a bude poslouchat, proč jsme opustily bývalý domov a museli začínat od píky....Zda bude ochoten nakouknout do spisů které mu donesu, o tom že Danka byla svý otcem bita a proto jsem ted rozvedená a žijem na druhém konci státu a začínáme od nuly...a proto se nemohu dostavit na daný termín protože ta vzdálenost přesahuje 400 km a běží mi ...jak to nazvat výroba nové občanky s novým bydlištěm mně i opatrovanci a dříve než průkaz bude nemohu na soudu nahlásit převod našich záležitostí na jiný okresní soud..........Tak mi držte palečky všichni....zařídila jsem lepší a klidný život svému opatrovanci a jdu se z toho zodpovídat, a budu čekat zda mi všechny výdaje schválí, nebo zda dcerce ,,dlužím" Judy a Danča


76. Krást, nebo žebrat?

Špinaví, podivně oblečení, často i opilí. Bezdomovci, válející se pod těmi několika málo stromy na parkovištích u obchodních domů.

Manžel je většinou nedokáže odmítnout. Má s nimi soucit. Oni to na něm poznají z dálky. Proto si ho tak často vybírají a žádají ho o pár drobných.


69. Kdybys nebil debil...

Těšila jsem se na odjezd. Možná proto, že mám slovo lázně podvědomě spojené se slovem rekreace. Taková asociace přijde na mysl asi každému, kdo byl v lázních někdy na výletě, procházel se mezi kavárnami pomalým krokem a popíjel vodu z pramenů. Dokud jsem nejela na svůj první rehabilitační pobyt s tělesně postiženým synem, byla takhle asociace pro mne také jedinou.

„Nebudu Vám těch procedur pro děti dávat příliš moc,“ dívala se na mne starostlivě lékařka při příjmu, když uviděla mé dvě děti. „Potřebujeme především, abyste vydržela až do konce. Náročné je to i s jedním dítětem.“


Jana Makovcová - beseda v Novém Jičíně (27.5.2010)

Autorka knihy “Maminko nezpívej”, maminka dvou dětí s autismem bude hostem na ZŠ speciální a MŠ speciální, Nový Jičín, Komenského 64 ve 14:00. Beseda bude určena rodinám s dětmi s poruchou autistického spektra, radostem a starostem jejich každodenního života a pedagogům speciálních škol. Srdečně zvou pedagogové třídy pro žáky s PAS z Nového Jičína .
Prosíme zájemce o potvrzení účasti na tč. 739 080 094. Mgr. Ivana Obadalová.


68. Odpočinek

Byla jsem napnutá, jak struna. Stačilo jen o mne zavadit a už jsem se rozkřičela. Poslední dny jsem ječela na děti, jak nejhlasitěji mi to mé hlasivky umožnily. Děti mi to neulehčovaly, ba naopak. Tříměsíční boj s Jindrovými plenami stále nebral konce.


Co z toho vlastně ta Makovcová má a proč to dělá?

Nevím, jestli je dobré rozhodnutí pouštět se do tohoto příspěvku. Ale protože občas někde v diskuzích na internetu narazím na příspěvky, které se pozastavují nad tím

  • o čem se tady na webu píše
  • proč se o tom píše
  • jestli náhodou to nemám nějak zaplacené
  • jak si vlastně můžu dovolit vybírat peníze pro svého postiženého syna a žádat o ně rodiče postižených dětí atd.

66. Virtuální svět

„Hele nemáme doma nějakou hru?“ ptám se manžela a nostalgicky vzpomínám, jak jsem před 6 lety dokázala strávit u nějaké počítačové hry klidně celé odpoledne.

Vím to přesně, že to je tak dlouho, protože tehdy jsme ještě neměli děti. A mohli jsme se svým volným časem dělat cokoliv.

Mohli jsme sedět u kafe a číst si. Mohli jsme jít na hlučný koncert a vrátit se klidně k ránu. Mohli o víkendu do noci sedět u počítačové hry, protože jsme si ráno mohli klidně přispat.


63. Ke kořenům

„Nikdo neví, jak udření jsou rodiče, kteří mají své postižené dítě doma. Vzpomínám si na dětská léta Daga Toreho a nemohu pochopit, kde jsme na to všechno brali sílu. Byli jsme ovšem tehdy ještě mladší. A měli jsme snad ještě naději...“
píše v útlé, ale úžasné knížce „Můj mlčenlivý syn“ norská spisovatelka, matka autistického chlapce Tordis Orjasaeterová.

Měsíce plynou. Ne, roky. Jsem už pět let doma. Téměř pět let s postiženým dítětem a dva roky s tušením a později jistotou, že autistický je i mladší syn.


Co děláte pro sebe, o čem sníte a na co se těšíte?

Tak jsme hezky zasněžení a jsem moc ráda, že můžu sedět doma u krbu, teda spíš u počítače, i když budu muset jít ven odházet sníh. Ale protože jsou prázdniny nikam dál než před dům nemusíme...

A teď v zimě, kdy toho moc "nenadělám", přemýšlím, co všechno bych ráda dělala... Třeba bych chtěla chodit do angličtiny, aspoň jednou vyzkoušet masáž a saunu a zajít do kosmetiky.

Taky bych chtěla naučit děti lyžovat a plavat, aby jsme mohli v zimě na hory a v létě k moři. Miluju vodu, krásnou, průzračnou a jiskřivou, která se rozprostírá do nedohledna...


1. vydání knihy Maminko, nezpívej

Právě mi vydavatel přivezl do obchodu 20 mých knížek Maminko, nezpívej.
Předal mi je se slovy: "Víc už pro Vás nemám. Další už nebudou, všechny jsou pryč."


Syndikovat obsah